Datum: 29.11.2014
Vložil: Iveta
Titulek: Re: Re: "NĚCO" mě donutilo napsat :-)
Milý Igore, moc Vám děkuji za krásnou reakci a dovolím si dotaz . Neplánujete v dohledné budoucnosti nějakou besedu, povídání, setkání v Chomutově ? Popřípadě jak bych mohla přispět k tomu, aby se tak stalo ? :-) Tím myslím nejen prosbou vyslanou vzhůru - což činím :-) , ale také jak bych mohla přispět organizačně, aby se tak popřípadě stalo ?
Věřím, že i tady na SZ Čech je rodina svítících, ale tak nějak by určitě nebylo na škodu se setkat a vzájemně se třeba poznat. Děkuji ještě jednou za Vaši práci.
Iveta Fischerová
Odpovědět
—————
Datum: 14.11.2014
Vložil: Markéta
Titulek: vím,že nic nevím:-)
Paní Olgo,
myslím ,že je prakticky nemožné posuzovat některého z lidí, kteří sami sebe označují za vyvinuté nebo osvícené.
A i jejich činy stejně jako činy ostatních lidí . Nevíme. proč dělá paní ,která si říká Marcelka , to co dělá.
Nevíme často ani proč děláme my sami , co děláme. Ale to je asi jen takové půlnoční zamyšlení........přeju všem mír a lásku .
Markéta
Odpovědět
—————
Datum: 01.09.2014
Vložil: Jana
Titulek: osobni poznani
Dobrý den preji.Dnes jsem viděla poprvé video z jedné Vaší přednášky.Oslovilo me tak,ze i slova jsou nedostačující.Píší také pro to,ze mám par osobních zážitků a zajímal by me moc Vas názor na to co se mi už v detstvi odehrávalo a nechci se s tím sverovat jen tak někomu.Jen poprosit o trochu Vašeho drahoceneho času třeba jen prostřednictvím emailu?Budu vděčná, za jakýkoliv kontakt.Můj email-Hlavova1@seznam.cz ...
Odpovědět
—————
Datum: 04.10.2014
Vložil: Igor Chaun
Titulek: Re: osobni poznani
Milá Jano, udělala jste mi radost tím, co píšete. Těším se na váš e-mail na goscha@seznam.cz - Bude to do mých soukromých rukou. - Moc díky za slova povzbuzení a přeju na oplátku hodně síly, radosti a víry... - A přijeďte někdy na naše setkání, jsou to zvláštní a podivuhodné okamžiky společné inspirace... :-) Igor
Odpovědět
—————
Datum: 12.06.2014
Vložil: Věra
Titulek: Poděkování a podivení
Dobrý den, pane Igore, díky za vaši práci. Nepochybujte o tom, co děláte, vždyť i ti vědci z klubu skeptiků si svým neúnavným výzkumem ve všech oborech už teď postupně dokazují to, co chtěli původně vyvrátit. Někteří si to začínají i připouštět.......
Překvapilo mne (nejen u vás) rozporné hodnocení Marcelky z hor. Já ji považuju naopak za nejautentičtější postavu z vašich videí a domnívám se, že opravdu mluví z druhého břehu. Přivedla mne po letech konečně k praktikování toho, co jsem si taky před lety vyčetla z knih. Jsem nesmírně vděčná jí i vám.
Děkuji a těším se na další videa.
Odpovědět
—————
Datum: 09.08.2014
Vložil: Igor Chaun
Titulek: Re: Poděkování a podivení
Milá Věro, děkuju za laskavá slova. Videa s Marcelkou jsme točili s radostí a jsem rád, že je máme na kanálech Goscha. Věřím, že jsme přispěli k širší známosti o jejím působení. Viděl jsem na vlastní oči, jak lidem pomáhá, slovem, meditací, smíchem, objetím - a plně ji i s Romkem respektuji... Za sebe jsem udělal co jsem měl a mohl, a život jde dál. Musím se přiznat, že v něčem mám na prezentaci duchovních učení jiný pohled, a to jsem dal také najevo. S Marcelkou jsme ale i nadále přátelé a mám opravdu radost, pokud lidem pomáhá... Že existují svody a pokušení na duchovní cestě je zřejmé, a to nejen pro žáky, ale i pro UČITELE. Možná si i Marcelka svými zkouškami bude muset projít, tak, jak poroste její věhlas... Věřím ale, že to ustojí. Jde i o to, aby to ustáli lidi kolem ní. Navíc mi nepřísluší hodnotit. Můj instinkt mi řekl "pomohl jsi a teď se stáhni". Tak jsem to udělal. Jsem velice citlivý na zrody jakýchkoli kultů, byť jen v náznacích, a možná i proto jsem se stáhl. Ale berte to, prosím, jako můj soukromý názor.
Přeju vše dobré, krásné léto a hodně pozitivní inspirace...
Odpovědět
—————
Datum: 12.08.2014
Vložil: Olga
Titulek: Re: Re: Poděkování a podivení
Vážený pane Chaune,
nedá mi abych neuvedla k článku v Meduňce z února 2013 o "Marcelce z hor" několik připomínek.
- Pak boudička vyhořela, ale vzápětí se objevil člověk, který nám tady postavil srub, a zase zmizel. Od té doby jsme ho neviděli. Zřejmě měl také vnuknutí.- Toto je v článku uvedeno.
Ten člověk který jí postavil chaloupku je můj strýc Štefan a není pravda že ho již nikdy neviděli, nějakou dobu tam ještě žil, pak tam oslepl z alkoholu. Marcelka mu zajistila se svým známým pobyt v nějakém zařízení pro bezdomovce a jiné ztracené existence, tudíž moc dobře ví kde a že žije.
Tento článek jsem četla už loni a až teď mi všechno došlo když jsme byli v těchto místech po mnoha letech a hovořili jsme s místními lidmi, moji rodiče a široká rodina z míst kde žije Marcelka pochází.
Nechápu z jakého důvodu nemohla "Marcelka" uvést že jí někdo chaloupku postavil nebo pomáhal postavit.
Odpovědět
—————
Datum: 14.10.2014
Vložil: Igor Chaun
Titulek: Re: Re: Re: Poděkování a podivení
Velmi děkuji za toto doplnění... - Igor
Odpovědět
—————
Datum: 09.06.2014
Vložil: Zdena Ďásková
Titulek: děkuji
Dobrý den pane Igore, děkuji za článek o duchovni manipulaci. Víte již více jak 20 let vidím věci jinak, teprve před deseti lety jsem začala lidem ukazovat co je svoboda duše a zároveň ukazovat jak nekvalitní práce dovede lidi až na psychiatrii. Hodně případů jsem potkala a mohu říci, že právě od lidí kteří egoismem pozemským, ale bohužel i nahoře duchovním jsou slepí. Andělé totiž nemluví s tím kdo je přeroste. Pak nemohou ani získat nové informace a díky tomu učí to co získali na kurzech a mají pocit svého nejvyššího božství. Děkuji, článek s podobným tématem jsem taky napsala. Ten váš je jenom potvrzením pro mne, že cítím věci stejně. Lidé nepotřebují herce z egoismem, ale lidi ze srdcem a zdravým lidským rozumem. Děkuji a přeji Vám nejen pracovní elán, ale i osobní štestí Zdena
Odpovědět
—————
Datum: 09.08.2014
Vložil: Igor Chaun
Titulek: Re: děkuji
Moc děkuju, milá Zdeno... Přeju hodně síly, radosti a krásné léto. :-) Igor
Odpovědět
—————
Datum: 25.04.2014
Vložil: Lucie
Titulek: není co řešit
Chci vám všem napsat moje zjištění. Byla jsem v okamžiku absolutní vyrovnanosti a spokojenosti (stává se mi to, když děti usnou a já si pustím videa ze setkání Gošárníků, to mi velmi pomáhá a motivuje). No a došlo mi,že vlastně není o čem si povídat, protože vše je tak jak má být... nemáme soudit, hodnotit, myslet na minulost ani na budoucnost, máme se odevzdat universu, Bohu, protože nás povede, myslet srdcem a ne mozkem a navíc každý je jedinečný a tudíž neexistuje jeden způsob pro všechny a každý si musí vše projít a naučit sám...tak jsem si uvědomila,že už si s nikým nemám co říct vlastně... no zkuste se do toho vžít...prostě nic neřešit protože není co řešit. Nenapadlo Vás to taky už někdy? Asi ano :)
Odpovědět
—————
Datum: 29.04.2014
Vložil: Igor Chaun
Titulek: Re: není co řešit
Milá Lucie, naprosto s vámi souhlasím, a to, co píšete, zvláštně rezonuje s poznáním, ke kterému jsme došli na naší 10. Gošárně, která skončila tento víkend v Chotěboři. - Píšu o tom i v poděkování zúčastněným. S dovolením vložím tento text i sem, protože ho vnímám pozitivní synchronicitu s vaším zjištěním. Díky a přeju hodně síly a radosti. Igor.
-------------------------
Přátelé, moc vás zdravíme a děkujeme za krásnou naši kulatou jubilejní 10. Gošárnu! Ona ale vůbec nebyla kulatá, ale spíše štíhlá a dospělá. Mám radost z toho, jací se sešli hosté, přednášky, Gošárníci, kolik inspirace v laskavosti a toleranci zaznělo. - Kdož jste byli, víte, že hlavním tématem byla "duchovní dospělost", která se odvrací od "hledání učitelů" za každou cenu, od hromadění "nových a nových duchovních informací", a začíná UŽ KONEČNĚ PRACOVAT S TÍM, CO VÍME, co jsme si již ověřili a naučili se, pochopili o životě i o sobě, někdy i v procesech velmi bolestných. V tomto duchu se nesly i příspěvky přednášejících, a bylo to velmi podnětné.
Zaznělo toho o víkendu mnoho moudrého, teď už "jen" to žít. Ono už to zní otřepaně, ale mnozí máme vždy tendenci říci - "tohle byla asi pro mne nejlepší Gošárna". Nevím, čím to je, ale opravdu jako kdyby se to pokaždé nějak celé stupňovalo a neslo nás dál, k prvním náznakům a střípkům zmoudření... Pro mne osobně to byla velká síla. A navíc jsem si poprvé "dovolil" - odvážil se - i sám poprosit o pomoc. O radu nejprve Danielu F., a pak o malé spontánní léčení Lucii Ioannah. Moc jim za to děkuju, i sobě, že jsem si dokázal říct. - Má řeč v sále v neděli odpoledne byla tím ovlivněna, a lehkost a vroucí láska k Bohu a jeho dílu, která snad z toho tryskala, byla právě těmito pomocemi ovlivněna, byl jsem očištěnější a volnější... A zase, proč to píšu??? - Abych návodně nám všem připomenul, že "není hanbou" poprosit o pomoc druhého, ať jsme v jakékoliv "pozici" nebo situaci... - Svět a my v něm jsme geniální skládačkou, a může být, že "ten druhý" má právě teď onen "střípek pravdy, moudrosti nebo lásky", který nám chybí, který sami do mozaiky své osobnosti, svého samoléčení, prostě momentáolně vložit neumíme... - Moc děkuju.
A jen tak mimochodem, prošlo nás tam tímto víkendem celkem přes 190!
Moc díky i vám, kteří jste na nás mysleli a třeba jste tentokrát nemohli být s námi osobně. Tato Gošárna byla poděkováním i vám, kteří jste v uplynulých třech letech na naše akce jezdili a bez nichž (BEZ VÁS!) by Gošárna nebyla, čím je.
Mluvili jsme také o tom, že v této četnosti setkávání asi pokračovat nebudeme, jen loni bylo 5 velkých Gošáren!, a to nepočítaje naše "Goša kávy a různá setkání po republice - Praha, Brno, Plzeň... Nastává čas spíše OSOBNÍ PRÁCE NA SOBĚ a prohlubování a ukotvování toho, co už "víme". A to se od počátku věků dělá lépe v samotě a tichu, než v přátelské halasnosti, byť láskyplné. ... Ale zároveň nic nekončíme, protože v energii, která se na našich Setkáních vytvořila, by bylo prostě škoda nepokračovat. A v mnohých nádherných přátelstvích. Tohle desáté Setkání nám to zase připomenulo. Budeme prostě pokračovat...
Videa začnu postupně zveřejňovat. Myslím, že se máte na co těšit.
Děkuju, a přeju radost a sílu do života - a připomínám (i sobě!) možnost alespoň občasné myšlenky na našeho nebeského Otce Stvořitele. ... Čistí to totiž duši, srdce i samotnou Matku Zemi, okamžitě, stačí pomyslet... A čím častěji to dokážeme, tím k Němu můžeme být blíž... A tím méně "budeme překvapeni" až té Síle jednou staneme tváří v tvář, už naplno, už neředěné... Uf! ... Igor Chaun
Odpovědět
—————
 Igor Chaun.png)
.jpg)
