Živý rozhovor, sdílení a INFORMACE o všech aktivitách GOSCHA probíhají současně

na FACEBOOK Igora Chauna. - Navštivte náš hlavní YOUTUBE KANÁL GOSCHATV1

 

 


Kontaktujte nás






Svůj KOMENTÁŘ nebo DOTAZ na GOSCHA aktivity můžete vložit také přímo SEM! Děkujeme!

Datum: 14.11.2019

Vložil: Saša

Titulek: POZEMŠŤAN

Igore, doporučuji Vám i všem gošárníkům shlédnout film POZEMŠŤAN.Je i na YouTube

Odpovědět

—————

Datum: 05.11.2019

Vložil: PhDr. Radomír Malý

Titulek: Budhismus: Co je to přesně?

Budhismus: Co je to přesně?
Již dlouhou dobu se budhismus zdá být konkurencí křesťanství. Existují dokonce i některé katolické svatyně (také u nás), kde kněz spolu s dalajlámou, který tam přijede, zapalují orientální voňavé tyčinky a provozují společný rituál. I od některých katolíků lze slyšet: Vždyť budhismus má podobné zásady jako křesťanství, Buddha a Kristus jsou si tolik podobní... Na to je jediná možná a správná odpověď: Nejsou.

Podstatný rozdíl spočívá už v tom, že zakladatel budhismu Gautáma Siddharta (žil 560-480 př. Kr.), jenž si později nechal říkat "Buddha", což znamená "osvícený", se nikdy nepovažoval za Boha, jenž přišel na tento svět spasit lidstvo. Opustil rodinu, aby se cele věnoval modlitbě a meditaci, zemřel ve věku osmdesáti let. Až pět set let po Buddhově smrti byly sepsány hlavní body jeho nauky, zatímco v případě Ježíše Krista se tak stalo jen pár desetiletí po jeho odchodu do nebe.

Budhismus dnes čítá ve světě cca 300 milionů vyznavačů a je rozdělen do několika různých směrů, které si leckdy navzájem příkře odporují, přesto však existují čtyři základní styčné body:
1) Buddha učil, že veškerý život je utrpení. 2)Jeho příčinou je žádostivost po pomíjivých dobrech. 3) Odstranit utrpení lze pouze zřeknutím se žádostivosti. 4) Jedinou cestou k tomu je cesta nirvány, což znamená pomocí meditace a duchovního života dosáhnout naprostého zničení vlastní osobnosti, jejího rozplynutí se v nadpřirozenu. Nirvána je ideálem, smyslem a cílem lidského života. Protože málokterý člověk je tak dokonalý, aby se mu to v tomto životě podařilo, následuje po smrti převtělení, reinkarnace, aby se v novém životě ideálu nirvány více přiblížil. Takových reinkarnací může být obrovské množství, než lidská duše dospěje k nirváně. Nejlepší formou, jak co nejrychleji dosáhnout nirvány je mnišský život v klášterech, proto je tato forma v budhismu velice rozšířena.

I povrchní čtenář ihned pochopí, že toto je křesťanskému pojetí na hony vzdáleno. Hlavní rozdíly mezi křesťanstvím a budhismem jsou následující:
1) Křesťanská zjevená pravda říká, že existuje pouze jeden Bůh ve třech osobách. Pro budhismus však není existence či neexistence Boha nebo bohů vůbec důležitá. Některé směry, např. tibetský lamaismus, uctívají velké množství božstev, jiné zase jsou téměř ateistické, uznávají pouze v panteistickém slova smyslu jakousi božskou podstatu přírody, která ovšem není osobním Bohem.

2) Podle katolické nauky je cílem člověka věčná spása celé lidské bytosti, nejprve duše hned po smrti, po druhém příchodu Krista na svět i těla. Budhismus však nabízí dobrovolné sebezničení člověka v nirváně, ztrátu vlastního já, faktickou likvidaci osobnosti pomocí askeze a meditace.

3) Mezi Buddhou a Ježíšem Kristem existuje podstatný rozdíl. Buddha byl, jak se sám nazýval, "hledajícím", zatímco Ježíš o sobě prohlásil , že je "cesta, pravda a život". Buddha se nikdy nepokládal za Boha, teprve mnoho staletí po smrti byl zařazen mezi božstva, zatímco Ježíš od prvopočátku zdůrazňoval svoji jednotu s Otcem, svůj božský původ a božské poslání. Buddha na rozdíl od Krista neprolil za člověka svou krev, nezemřel jako mučedník.

4) Křesťanství kategoricky odmítá jakoukoli modloslužbu a magii. Pro budhismus jsou ale magické rituály součástí meditace a cesty k dosažení nirvány.

U nás je nejznámější tibetská forma budhismu, spojená s postavou dalajlámy. Ten nynější, jenž bývá též častým hostem v Praze, se jmenuje občanským jménem Tendzin Gyatsho. Narodil se roku 1935 v Horním Tibetu a byl uznán na základě "osvícení" některých mnichů již ve stáří dvou let za převtělení 13. dalajlámy, tedy za 14. dalajlámu (každý dalajláma je reinkarnací předchozího). Slovo "dalajláma" znamená v překladu "oceán moudrosti". Dalajláma je hlavou všech tibetských mnichů a potažmo všech buddhistických věřících, kteří jsou s touto tibetskou formou budhismu spojeni. Gyatso tedy vstoupil do kláštera a také studoval na univerzitách, aby se připravoval na převzetí své úlohy.

Když Číňané obsadili roku 1959 Tibet, uprchl dalajláma do Indie, kde dodnes žije ve městě Dharmsala. Bojuje za politickou nezávislost Tibetu, za což mu byla roku 1989 udělena Nobelova cena míru. Nicméně manželé Trimondiovi vydali v 90. letech knihu pod názvem Stíny dalajlámy - sexualita, magie a politika v tibetském buddhismu. Zajímavé je, že dalajláma tyto pro sebe nepříznivé informace se nikdy nepokoušel vyvrátit, ale nabídl autorskému páru miliony dolarů za skoupení veškerého nákladu knihy.

Dalajláma je svým smýšlením téměř ateistou - i když tibetský buddhismus spočívá spíše na pohanských kultech. Hlásí se dokonce i k marxismu a jednoznačně prohlásil v rozhovoru pro časopis Die Zeit 22. 10. 2009: "Ano, jsem marxista. Komunismus spočívá na násilné totalitární společnosti, kapitalismus na přání má být čím dál bohatší. Marxismus se ale pokouší to, co máme, spravedlivě rozdělit." O tom, že totalitní komunismus by nemohl existovat bez marxismu a jeho nauky, samozřejmě ani slovo, rovněž tak o Marxově ateismu a jeho snaze zlikvidovat hrubým násilím křesťanství, jak ukázal příklad Pařížské komuny roku 1871, kdy Marx krutosti komunardů vůči Církvi nadšeně velebil.
Dalajlámovo přihlášení se k marxismu však nijak nekoliduje s pohanskými kulty tibetského buddhismu, jehož je nejvyšším reprezentantem. Tady ovšem se musíme ptát, jestli si dalajláma opravdu zasloužil Nobelovu cenu míru, protože ochranný znak, který zvolil za symbol svého "pontifikátu", vůbec neprozrazuje mírumilovné úmysly. Představuje ho bohyně Palden Lahmo, která, ověšena náramky z lidských lebek, jede na koni přes krvavé jezero a jako podložku má pod sebou kůži staženou ze svého syna, jehož vlastnoručně zavraždila.

Podobnými krutými a zvrácenými symboly a zobrazeními božstev se buddhismus jenom hemží. To má ovšem své důsledky. Roku 1997 došlo přímo v místě dalajlámova exilového pobytu v Dharmsale k rituálním vraždám tří lidí, při nichž byla obětem stažena kůže z těla. Dalajláma se sice od tohoto distancoval a čin odsoudil jako dílo sektářů, nicméně nutno si klást otázku, proč u křesťanů k podobným rituálním zvrácenostem nikdy nedocházelo, ani u křesťanských sektářů ne. Už z toho je patrné, že mezi křesťanstvím a buddhismem zeje nepřeklenutelná propast.

Málo je také známo, že novicové v buddhistických klášterech musejí prožít nějaký čas ve sklepních místnostech s lidskými kostmi a příšernými zobrazeními podobnými bohyni Palden Lahmo a oddávat se magickým praktikám, které ve své podstatě neznamenají nic jiného než vzývání démonů.
Evropští obdivovatelé buddhismu rádi poukazují na to, že toto náboženství je mírumilovné. Je pravdou, že jednou z tezí buddhismu je soucit a neubližování lidským tvorům. S tím se ale těžko dají srovnat výše zmíněné symboly a rituály. Mírumilovná též rozhodně není nauka o příchodu krále Rudry Chakrina, jenž prý "vyčistí svět s kolem v ruce" - a to vyvražděním všech, kteří nepřijímají Buddhovu nauku. To se má stát údajně roku 2337 po Kristu. Tomu věří i současný dalajláma, jak se několikrát sám veřejně přiznal.
Buddhisté mají na svědomí mnoho prolité křesťanské krve. Japonští katoličtí mučedníci na přelomu 16. a 17. století byli oběťmi především tamních buddhistických kněží, podobně později i ve Vietnamu a v dalších asijských zemích. A nejednalo se pouze o vzdálenou minulost, buddhisté vraždili katolíky i ve 20. století. Papež Jan Pavel II. povýšil roku 1992 na oltář francouzského misionáře Mauritia Tornaye. Ten působil ve 30. letech 20. století právě v Tibetu. Ačkoliv se vyznamenal mnoha charitativními akcemi ve prospěch hladovějícího obyvatelstva, vyčerpaného válkou, přesto byl roku 1949 buddhistickými mnichy v Jerkalu zastřelen, protože "propagoval katolické náboženství". Ještě několik let před smrtí si pater Tornay v dopise rodině stěžoval, že "těm, kteří se přihlásí ke křesťanství, hrozí tak kruté mučení, že je hrůza na to vůbec pomyslet". Roku 1966 byl buddhistickými mnichy otráven jejich představený Odser Lama, občanským jménem David Tenzing, jen proto, že konvertoval ke katolicismu.

Nedejme se tedy mýlit! Buddhismus je falešným náboženstvím, o němž platí varování sv. Pavla, že pohané, přinášející oběti svým bohům, obětují ve skutečnosti démonům. Buddhismus a křesťanství jsou dva zcela rozdílné světy. Samozřejmě i buddhista může být spasen, jestliže Krista bez vlastní viny nepoznal a žije podle přirozeného mravního zákona, ale spasí ho Kristus, nikoli Buddha. Nenabídne mu reinkarnaci ani nirvánu, ale věčný život v Boží Trojici, jestli ho přijme. Buddhismus Jej ale v žádném případě ke spáse nepřivede, protože magické rituály, jichž používá, ukazují jednoznačně na jeho původ z tohoto druhého království, nikoli z království Kristova.





Odpovědět

—————

Datum: 23.09.2019

Vložil: Jana Baudišová

Titulek: O New Age (tj. hnutí Nového věku, či věku vodnáře apod.)

O New Age (tj. hnutí Nového věku, či věku vodnáře apod.)
Zvláštní místo mezi sektami v současnosti zaujímá hnutí New Age, jež se ani nedá nazvat v pravém slova smyslu sektou, ale spíše duchovním hnutím. Je to syntéza východních náboženství, gnose a spiritismu, založená na esoterických (tajných) učeních, zprostředkovávaných duchovními démonickými silami. Je proto samozřejmé, že zde má místo okultismus, ufologie, astrologie, hypnóza, jóga. Přítomno je kompletní spektrum pohanských kultů - až po prvky z nejprimitivnějšího animismu afrických domorodců. Věří, že všechna náboženství obsahují „společné pravdy“, které se jako most klenou nade všemi rozdíly (založeno na theosofii). Hnutí si klade cíl sjednotit duchovně svět a jako překážku tohoto sjednocení vidí křesťanství, k němuž se chová nepřátelsky a vidí v něm příčinu rozkolu světa. Získává si podporu ve vlivných kruzích a je zajímavé sledovat, jak jimi vypracované cíle a metody duchovního ovládnutí světa korespondují se současnými světovými politickými trendy. Vedle zaručení minima práv a svobod každého obyvatele planety se zde setkáme s požadavkem nutného podřízení osobního života jednotlivce kontrole z duchovně-politicko-ekonomického centra země.

Součástí programu je příprava na masové „zasvěcení“ lidstva a očekávání Maitrei, „vychovatele“ našeho lidského rodu: „Osobnosti, jíž se v judaismu a křesťanství říká Mesiáš, v buddhismu Maitreia (pátý Buddha), v islámu Mohamed, hinduisté ho nazývají Krišnou.“ „Nebude soudit svět,“ ale bude „pomocí a inspirací“. Vezme do svých rukou vládu, již mu svěří Lucifer. Lucifer je vyhlašován za vstupní bránu do nové epochy. V knize jednoho z vůdců hnutí New Age se píše: „Lucifer působí v každém z nás, aby nás uvedl do stavu dokonalosti.“ Maitreia, Luciferův služebník a „vychovatel“ lidstva, přijde pomocí velké invokace, která bude „povinná“ pro všechna náboženství a bude uvítán jako „znovu přicházející Kristus.“

Křesťan si zřejmě při čtení těchto řádek vzpomene, že podobná ideologie je ve Zjevení sv. apoštola Jana popsána a spojena s očekávaným příchodem Antikrista, což je součástí posledních, apokalyptických událostí, předcházejících Druhému příchodu Kristovu.

Učení hnutí New Age působí na lidi svojí atraktivitou. Je prezentováno jako nastolení míru na světě. Kdo by odolal?, kdo by se nechtěl zapojit se do tak velkolepé akce...? Když porovnáme toto učení s obsahem Zjevení sv. apoštola Jana, vidíme zcela jasné styčné body učení New Age s tím, co Bůh zjevil sv. apoštolu Janovi o posledních dobách. Toto duchovní hnutí – New Age, se ve světle evangelia jeví jako zabraňování spasení lidí cestou přípravy lidstva na příchod antikrista (podle Bible – Zjevení sv. Jana – jediného světovládce, který se nejdříve bude jevit jako velmi kladná a lidstvo zachraňující osoba, ale posléze – až do svých rukou skutečně soustředí všechnu světovou moc – se změní na satanského krutovládce), na jeho kladné přijetí, na to, aby lidé do něj vkládali důvěru a předali moc do jeho rukou. Sleduje se, aby obelstění lidé na něj pohlíželi jako na zachránce lidstva a vzdali mu úctu jako svému Bohu.

Zjevení sv. apoštola Jana říká, že skrze působení antikrista nastane největší nápor ďábla k získání vlády nad světem, což se mu skutečně skoro podaří. Jenom ti, kteří až do konce zůstanou věrni Kristu, přes to, že budou pronásledováni, budou zachráněni pro Království Boží. Ve Zjevení se jasně píše, že takoví lidé, kteří dají svou důvěru antikristu, se vlastně odevzdají pod moc ďábla a že se i s jejich pomocí strhne strašné pronásledování křesťanů. Můžeme tuto situaci porovnat s prvními křesťanskými dobami, kdy křesťané pro svou víru v Krista mučednicky umírali. Tak to zřejmě bude i v posledních dobách.

Křesťané, kteří skutečně žijí pro Království Boží, jež není z tohoto světa, světu budou vždy vadit, neboť Pán pravil učedníkům: "Nenávidí-li vás svět, vězte, že mě nenáviděl dříve než vás. Kdybyste byli ze světa, svět by miloval to, co je jeho. Protože však nejste ze světa, ale já jsem vás ze světa vyvolil, proto vás svět nenávidí" (Jan 15,18-19). A jinde praví Písmo o této věci: „Co má společného spravedlnost s nepravostí? A jaké spolužití světla s temnotou? Jaký souzvuk Krista s Belialem? Jaký podíl věřícího s nevěřícím? Jaké spojení chrámu Božího s modlami?... A proto 'vyjděte z jejich středu a oddělte se,' praví Hospodin, a 'ničeho nečistého se nedotýkejte, a já vás přijmu' a 'budu vám Otcem a vy budete mými syny a dcerami, praví Hospodin zástupů.' Když máme taková zaslíbení, moji nejmilejší, očisťme se od každé poskvrny těla i ducha a přiveďme k cíli své posvěcení v bázni Boží“, to praví sv. apoštol Pavel (2 Kor. 14-15, 17-18) a sám Pán Ježíš Kristus říká: „Nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč“ (Mat. 10, 34) (ve smyslu rozdělení lidstva na ty, kteří Krista přijmou, a na ty, kteří Ho nepřijmou; možno vztáhnout i na pronásledování křesťanů). S tím souvisí i Kristův výrok o těch, kteří Ho následují: „Vy jste sůl země; jestliže však sůl pozbude chuti, čím bude osolena. K ničemu již není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali“ (Mat. 5, 13).

Odpovědět

—————

Datum: 20.09.2019

Vložil: Kořeny poznání

Titulek: V čem jsem se na své cestě k bohu mýlil?

V ČEM JSEM SE NA SVÉ CESTĚ K BOHU MÝLIL?
Domníval jsem se, že k Bohu vede mnoho cest, co člověk to jedinečná individuální cesta. Zjistil jsem však, že cest je sice převeliké množství, ale nevedou k Bohu-Stvořiteli! Tyto cesty vedou pouze do "duševna" (do oblasti astrální a mentální), nikoliv k Bohu-Otci-Stvořiteli, který je Duch! A On si přeje, abychom "šli" právě a pouze k Němu...tato jeho pozvánka a touha se klene celou Biblí. Nechce nám to však nařídit, protože nadevše respektuje svobodnou vůli, kterou nám On sám daroval - ponechává nám volbu! „Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ (Jan 3, 16) Právě v této větě se ukrývá pro člověka těžko pochopitelná milost a ztěží uvěřitelná veliká pravda. Bůh se smiloval a dal mi tuto skutečnost uvnitř mého srdce pochopit. Jedině a pouze Ježíš Kristus je cestou k Bohu Otci! „Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne." (Jan 14,6) A po této cestě může kráčet kdokoliv skrze víru v Ježíše Krista (živá víra má podobu následování Krista a odpovídající změnu v lidském smýšlení a konání).

Aby člověk vůbec mohl Pána Ježíše následovat, musí se nejprve stát Božím dítětem - usmířit se se svatým Bohem. Každý z nás má totiž od narození zděděnou hříšnou přirozenost a nikdo není automaticky Božím dítětem jak učí většina bludných nauk! Proto Ježíš v 3.kapitole Janova evangelia sděluje Nikodémovi, že aby viděl a mohl vstoupit do Božího království musí se znovuzrodit! Znovuzrození je obnova padlého lidského ducha Duchem svatým a nastává z Boží milosti v momentě, kdy člověk uvěří v Ježíše Krista jako Božího Syna, který zemřel za jeho vlastní hříchy, byl pohřben, ale byl vzkříšen z mrtvých. ​"Připomínám vám, bratři, evangelium, které jsem vám zvěstoval, které jste přijali, v němž stojíte a skrze něž jste i zachraňováni, držíte-li se ho tak, jak jsem vám je zvěstoval -- ledaže byste uvěřili nadarmo. Předal jsem vám především to, co jsem také sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem, byl pohřben a třetího dne byl vzkříšen podle Písem, zjevil se Kéfovi a potom Dvanácti. Dále se zjevil více než pěti stům bratří najednou; většina z nich doposud žije, někteří však již zemřeli. Potom se zjevil Jakubovi a potom všem apoštolům. Naposledy ze všech, jako nedochůdčeti, zjevil se také mně." (1. Korintským 15,1-8)

V pojetí samotného Ježíše Krista. I přesto, že mě Ježíš delší dobu velmi intenzivně "zajímal" a doslova k Sobě "přitahoval", stále jsem Jej NEZNAL v Pravdě. Ježíš byl pro mě duchovní člověk (bludy Edgar Cayce a New-Age bludy), Kristus pak vtělený sluneční Bůh v těle Ježíše (viz Steinerovi bludy v antroposofii), pak pouze symbol vnitřního božství (bludy mystiky, i té křesťanské, viz Drtikol), někdy i symbol "vyššího já" (symbolické a gnostické chápání Písma, které je zhoubné jako rakovina). Přátelé, není v tom žádná mystická složitost! Ježíš Kristus je Syn Boží - vtělené Slovo, pravý a jediný Bůh a zároveň člověk, druhá věčná osoba trojjediného Boha, který stvořil celý svět, mě i tebe! "On je obraz neviditelného Boha, prvorozený všeho stvoření, neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebesích i na zemi, věci viditelné i neviditelné, ať trůny nebo panstva, vlády nebo autority; všechno je stvořeno skrze něho a pro něho." (Kolosským 1,15-16). Ježíš Kristus je Pán a Král! Zatím v tomto posledním čase, je "skryt" všem pyšným a do sebe zahleděným lidem, ale dává se poznat všem pokorným a upřímně Pravdu hledajícím a mocně je zachraňuje od přicházejícího Božího spravedlivého hněvu. Nyní stále trvá doba milosti, kdy každý kdo v srdci "vyzná" vzkříšeného Ježíše jako svého Spasitele dostane milost a věčný život, blíží se však doba soudu, kdy již na spásu bude pozdě! Ježíš přijde fyzicky ve Své slávě podruhé a pak se také naplní toto slovo: ‚Jakože jsem živ, praví Pán, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná Bohu chválu.‘ (Římanům 14,11).

Především špatným chápáním, neznalostí a i z toho následnému odmítání Boží milosti. Až když Bůh, právě na základě Své milosti, mocně do mého života vstoupil, pochopil jsem, že celé dílo spásy člověka se děje z Boží milosti na základě Boží svrchované vůle. Boha a pravdu jsem hledal usilovně, avšak vím 100%, že tuto touhu mi daroval opět jen Bůh sám (jsou mnozí, kteří Boha nehledali a i jim se dal, na základě Své vůle, poznat a Svou milostí je spasil). Když jsem pak v rámci svého snažení ztroskotal a dostal se do úzkých, Bůh mě - na základě Své milosti bez mých vlastních zásluh - zachránil a uvedl do pravdy.

Po tom, co jsem v Ježíši Kristu poznal působení živého osobního a pravého Boha, byl jsem i na základě četby a porozumění Písma, poučen o tom, kde jsem dělal při mém duchovním bádání a snažení základní chybu. Ta souvisí právě s mým odmítáním Boží milosti, kdy jsem i přes slyšené evangelium o Ježíši Kristu, tomuto evangeliu nevěřil a spasení z milosti Boží jsem odmítal! Ze své pýchy jsem se snažil o vlastní spravedlnost - pomocí vlastních skutků být lepší, meditovat, číst si o Bohu, Bohu dokazovat svou věrnost, odhodlání... Z vlastních sil jsem snažil poznat Boha a sebe tak spasit vlastním úsilím! Bůh mi však ukázal, že to není možné! Nikdo to nedokáže. Vzhledem ke Kristovu dílu spásy (kdy Ježíš zemřel za hříchy lidí a ve svém vzkříšení se stal Duchem oživujícím) Bůh od člověka žádá pouze jediný "skutek" - tuto Ježíšovu oběť přijmout a věřit v Ježíše Krista. Ježíš jim odpověděl: „Toto je skutek, který žádá Bůh: abyste věřili v toho, koho on poslal.“(J 6,29) Každý, kdo tomuto evangeliu uvěří a tedy zároveň jej i přijme, Bůh dá z milosti věčný život a naplní jej svých Duchem. Pro "duchovně hledajícího" člověka dnešní doby, kdy je všude k dostání mnoho různých nauk a duchovních směrů, je velikým problémem toto Boží evangelium přijmout, právě díky duchovní pýše, kterou si často "duchovní" člověk nepřipouští. Nikoho tím neodsuzuji, sám jsem si tím roky procházel! Člověk si ze své přirozenosti stále chce něco zasloužit vlastním úsilím, je v tom i vychováván. Tak je to však pouze mezi lidmi, u Boha to v otázce spásy takto nefunguje! "Kdo ale místo skutků věří v Toho, který ospravedlňuje bezbožného, tomu se za spravedlnost počítá jeho víra." (Římanům 4,5)

Nerozuměl jsem správnému výkladu biblického slova "víra" a "věřit". I kvůli tomu, jsem odmítal evangelium, které je na víře v Ježíše založené. Je nutné si uvědomit, že "víra" v biblickém smyslu není v žádném případě rozumová/intelektuální víra, kdy člověk přijímá informace a rozhodne se je přijmout. Jde o skutečný akt srdce (tedy nejen mysli, ale i citů a vůle), kdy člověk jistotně věří a přijímá celou bytostí konkrétní zaslíbení/skutečnost. I k tomuto člověk potřebuje Boží milost, protože víra je Boží dar. Víra v biblickém pojetí je přijetí toho, co Bůh vykonal pro člověka. To, co Bůh pro člověka vykonal sděluje Boží slovo (Bible). Milost od Boha jde ruku v ruce s vírou u člověka. Pro přijetí Boží milosti je třeba víry člověka v Boha a Jeho zaslíbení. "Bez víry však není možné se mu zalíbit, protože ten, kdo přichází k Bohu, musí uvěřit, že Bůh je a že odplácí těm, kdo ho usilovně hledají." (Židům 11,6)

Mýlil jsem se i v celkovém pojetí šíření duchovní osvěty. Mohu zde psát mnoho návodů, doporučení, kázat o morálce a cestě k Bohu, ale pokud díky naší pokoře a odevzdanosti nevstoupí do našeho srdce Ježíš Kristus a i na základě vlastní poslušností nezačneme žít novým životem v Kristu (a tedy umlčíme v sobě Ducha svatého, kterého nám Pán skrze víru v Něj dá), vše to jsou pouze dočasná slova bez síly. Chce-li někdo šířit nauku, tak šíří knihy, autory, informace a doporučení. Chce-li někdo šířit Boha, živé poznání, lásku a sílu k uskutečnění pak svědčí druhým o Ježíši Kristu, který je sám novým věčným životem.

Poznal jsem, že nemá cenu šířit pouze slova a přikázání, která Ježíš říkal, podstatné je šířit samotného Ježíše Krista. Jsem přesvědčen, že mám šířit především svoje svědectví o živém Kristu, který čeká před každým lidským srdcem a zkušenosti, které k tomuto svědectví předcházely. I kdybych Vám tady popsal tisíc stran, stejně bych vás nedovedl ke spáse, to může jen a jen Bůh - pouze živý Ježíš je CESTA sama. „Já jsem cesta, pravda a život." (Jan 14,6)

Psal jsem zde o reinkarnaci, o tom, jak se člověk vyvíjí po mnohých životech a že to takto určitě funguje, do doby co jsem poznal, že Ježíš Kristus je věčný a plný život sám a že kdo v něj celým svým srdcem věří, miluje jej a celým svým životem jej následuje - tedy ten kdo se znovuzrodí v Kristu a přijme Ducha Kristova - tento věčný a plný život obdrží: "Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ (Jan 3, 16) Ne až fiktivně někdy po smrti, ale už za života. A věčný život nejsou tisíce dalších životů v jiných dobách, v jiných tělech a v jiných osobnostech. Postupem času jsem víru v reinkarnaci trvale opustil a nyní jí pokládám za jednu z největších pastí satana pro duchovně hledající lidi. Ti se totiž pod vlivem této teorie nechají oklamat k tomu, že spása člověka se dokonává vlastní úsilím po mnoho životů a svoji spásu a věčný život s Bohem tak odkládají na "další životy" a umírají nespasení a neusmíření se svým Bohem, zcela oklamaní satanem! Boží slovo mluví jednoznačně. Kdyby reinkarnace byla skutečností, pak by celé vykupující dílo Ježíše Krista a Jeho vzkříšení bylo zbytečné. Kéž se Pán smiluje nad dalšími duchovně hledajícími a ukáže jim pravdu. Sám jsem byl jedním z nich a směřoval do jistého zatracení!

Psal jsem zde o karmě, o systému odplaty a spravedlnosti, dokud jsem nepoznal, že i v Otčenáši prosíme za odpuštění svých prohřešků. Kdo si srdcem přečte Nový zákon pochopí, proč je učení karmy jak ji chápe západní svět a vysvětluje mnoho duchovních nauk v naprostém rozporu s tím co hlásá Ježíš. Snaha a víra v milosrdenství, odpuštění a lásku (a tedy i nabídka možnosti, že se i velký hříšník může polepšit) je něco zcela jiného než čekání na odplatu za všechno co jsme kdy udělali špatného. Pokud někdo věří v to, že před Boha může předstoupit až SÁM SVÝMI ČINY vyrovná své hříchy z minulosti přeji mu hodně štěstí a sil (nemyšleno sarkasticky, sám jsem v to dlouho věřil). Naštěstí Ježíš mluví zcela jinak: "Nesuďte, a nebudete souzeni; nezavrhujte, a nebudete zavrženi; odpouštějte, a bude vám odpuštěno." (Lk 6,37) nebo dále ústy sv.Pavla všem, kteří přijali Ježíše za svého Spasitele: "Buďte k sobě navzájem dobří, milosrdní a jeden druhému odpouštějte, jak Bůh odpustil vám pro Kristovy zásluhy." (Ef 4,32) Zkrátka jednoduše, kdo se pokořil, uvěril evangeliu a přijal Ježíše Krista, ten je spasen a pro drahocenou krev Beránka Božího, která tekla na Golgotě, jsou mu odpuštěny všechny hříchy a má věčný život! Jakápak karma a splácení hříchů dobrými skutky!? Co je dobrý skutek? Jaká je hodnota skutku? Kolik hříchů má každý z nás? Vždyť: "Hřích je v tom, že ve mne nevěří." (J 16,9)

Četl jsem desítky pojednání a vysvětlování evangelií, Ježíšových podobenstvích a myslel si, jak to vše chápu. Byli to však pouze názory jiných, které jsem bezděčně přijímal do své hlavy. Boží milostí jsem toto všechno odhodil a začal číst Nový zákon srdcem. Pomalu. Nepoživačně. Ve světle lásky k Ježíši Kristu. Ve víře v to, že v evangeliích je VELMI PROSTĚ zaznamenáno VŠE podstatné pro VŠECHNY (tedy zcela jistě ne jen pro teology a pro intelektuály). Není třeba číst teologické pojednání a složité výklady. Všechno toto nakrmí pouze vaší mysl a nikdy skutečně nepoznáte ZÁZRAK, který v tom je ukrytý. Pyšné "dospělácké" materiální myšlení, které chce vše popsat, zanalyzovat a začlenit, brání často spásnému uvěření a poznání Ježíše Krista. Nestačí mít Ježíše, víru a pravdy Bible v "hlavě", musíš je mít v srdci! "Amen, pravím vám, jestliže se neobrátíte a nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského." (Mt 18,3)

Odpovědět

—————

Datum: 12.11.2019

Vložil: pk

Titulek: Re: V čem jsem se na své cestě k bohu mýlil?

Podle mého názoru nejvíce diskuzí na téma "Bůh" vzniká z jednoduché "komunikační vady" a to, že každý si pod pojmem "Boha" představuje něco jiného. A že vlastně neumíme ten pojem - Bůh - pořádně definovat.

Ohrazuji se proti "ošklivé představě" Boha v podobě "bělovousého starce" - proč je zapotřebí zobrazovat Boha jako člověka, muže, starého a "ošklivého", s prominutím.

Rozhodně se ohrazuji proti představě / definici Boha jako někoho / něčeho ... trestajícího. Dokážu pracovat s termínem "rituál trestu", to ano, ovšem za podmínky, kdy k vám dotyčný přijde sám a o potrestání vás požádá. To je na jinou, delší, úvahu. Mám v oblibě tzv. pozitivní motivaci, pardon - stimulaci, která funguje (nej)lépe nejen v mém případě.

Křesťanství. Mám z něj hrůzu a jsem vděčný mé matce, která když mi bylo šest - sedm let, diskutovala s farářem možnost mého vstupu do katolické církve. Pan farář, naštěstí, udělal dost zásadní diplomatickou chybu a pokusil se něco "nařídit" mé matce a to sice to, abych se do 10 let věku naučil Nový Zákon. Jsem rád, kdoví jak by to vypadalo dnes a o jaké míry bych měl "vymytý mozek".

Podobně, ovšem dovedeno "k dokonalosti", to mají Jehovisti. Ty vám to řeknou natvrdo. Bereme prostě jen 40.000 lidí (nebo je to 70?). A basta! Snaží se ve vás vzbudit ... strach. A to je podle mého názoru chyba. Není to zapotřebí. Svědčí to proti jejich přístupu k Bohu a automaticky jej v mých očí deklasuje a diskvalifikuje.
Troufám si tvrdit, že mnoho tzv. ateistů se nazývá ateisty právě proto, že jim někdo Boha ... zošklivil. Součástí našich "darů" (od Boha, chcete-li) je také schopnost "vidět pravdu", říkává se tomu "vnitřní zrak", "intuice", ale to je vedlejší. Jistě víte, co mám na mysli. Díky této schopnosti pravdu poznáte. Poznáte, že vás někdo oblbuje a že vám lže, a nyní se vyhnu úvaze nad tím, jestli je možné považovat za lháře někoho, kdo je sám obelhaný nebo zmanipulovaný.

Věřím tomu, že jediný správný přístup člověka k Bohu je ten, že zůstane otevřený všem, byť i zdánlivě "pohanským" názorům a že je jeho "povinnost" si sám, svobodně a bez zastrašování (sebe či druhých) vybrat, co je pro něj "dobré". Používám slovo "Bůh", protože jsem Čech a s plným vědomím toho, že i já jsem si nechal "Boha zošklivit". (Narodil jsem se v socializmu.) Líbí se mi v tomto angličtina, zatímco my Češi máme "Bůh" od slova "Buch!", pravděpodobně, oni mají ... God & Good. I like it :)

Mě asi nejbližší pojetí Boha by byl Taoismus, ale to sem také nepatří. Dnes ráno jsem uvažoval, jak bych "doporučil, proč je dobré věřit v Boha" a - šup, Antonín sem dá video - díky, alespoň nezůstane ladem :)) Použil bych "vyčůranou" logickou konstrukci: Co je lepší / horší, to, když budeš věřit a Bůh neexistuje anebo když věřit nebudeš a Bůh existuje? Z čistě "praktického hlediska", která je lepší? A myslím si, že pokud existuje Bůh a onen bůh je skutečně "laskavý a moudrý" a je to "můj kamarád", pak by mi tento způsob, jak jsem si k němu našel cestu, jistě s úsměvem odpustil :)

Tvrdím totiž, že neexistuje žádný "špatný" (nebo také "zakázaný" či "kaciřský" anebo "rouhačský") způsob cesty k Bohu. Tvrdím, a cítím a tisíckrát už jsem o tom přemýšlel, že pokud mám alespoň jakouž takouž "kvalitn definici Boha" a - upřímně, od srdce a - katolíci a křesťani a jehovisti, kdo máte uši k slyšení, slyšte pečlivě! - S RADOSTÍ - BOHA HLEDÁM, pak už - možná - sama cesta je cíl a Boha jsem tím pádem už nalezl.

Navíc, díky tomu, že jsem se nenechal "opít rohlíkem" a mám tzv. "oči dokořán" (katolíci, zase, zbystřete!) = "oči k vidění a uši k slyšení" (atd..), dokážu nacházet Boha i za použití "ateistických" prostředků.

A jak často dodávám, za podmínky že akceptujete mou "definici Boha", už mnohokrát jsem si všiml, že "zapřísáhlý ateista / neznaboh" nakonec věří v Boha mnohem víc než "zmanipulovaní Křesťani, Katolíci, Jehovisti a spol..." Jen si to odmítá připustit anebo ho to nikdy ani nenapadlo :) A co je nejdůležitější, nejen, že věří (tzn. ne jen, že si na to jako hraje), ale on Bohu také SLOUŽÍ!

Věřím, že i já.
Ještě dodatek. Jo, vím, že jsem asi grafoman, ale to je dočasný :)) Moc se mi líbí modlitba Conana Barbara před závěrečnou bitvou s Tulsou Doomem, kdy mluví ke Cromovi: "Bla bla bla bla a blabla a ... takže nám pomož a jestli neexistuješ, tak aspoň nepřekážej" (Nebo táhni do pekla nebo tak něco..) Pominu-li, že to je nelogická konstrukce, protože jak může jít někdo do pekla nebo se vám motat pod nohama, když někomu sekáte hlavu, když neexistuje(?) pak tenhle přístup se mi líbí. Je ... praktický.

Sobecký. Egoistický, chcete-li. Jak už se X let tady brojí proti jako egu - a pár vychcanejch lidiček si na tom postavili živnost (Tolle například) - tak se tak trochu zapomíná na to, že i ono "ego" je vlastně ... dar od Boha. To, že může být "dobrým sluhou a špatným pánem" je evidentní, ale to se říká i o ohni, vodě, přílišnému sexu atd... A nikdo neřekne, že oheň (voda vítr) je ... špatný (a jenom špatný).

Tvrdím, ego je DAR OD BOHA, je to taková další "hračka" a my se jen máme naučit si s ní ... hrát :) Tohle je MŮJ přístup k "entitě s názvem Bůh" ;)

Odpovědět

—————

Datum: 25.06.2019

Vložil: Chico Xavier

Titulek: Krajní limit podle Chico Xaviera 21.7.2019 se blíží

Bůh je mým Otcem.
Příroda je mou Matkou.
Vesmír je mou Cestou.
Věčnost je mým Královstvím.
Nesmrtelnost je mým Životem.

Chico Xavier

Odpovědět

—————

Datum: 16.06.2019

Vložil: Olga Lavundi

Titulek: Reinkarnace

Petrovo namesti Vatikan 2005 , kardinal Ratzinger (Benedetto XVI) mluvil : Vime ze se stale dookola rodime ale cirkev jeste nema jednotny pravidlo, jak by to melo probihat. prot to nechavam jako privatni zalezitost.
Jak nahle byl zvolen za papeze, vsechno na tato tema bylo vymazano.Jsem katolik ale ne takle pani !

Odpovědět

—————

Datum: 12.06.2019

Vložil: Bůh

Titulek: buh@vsemohouci.hu

Jsem Bůh, uctívejte mne, šmucky nechutné! Padněte na kolena a líbejte mi chauna!

Odpovědět

—————

Datum: 27.05.2019

Vložil: Jana

Titulek: Není světlo jako světlo

Igore, já nejsem na Facebooku a nikdy nebudu ("na mě si nepřijdou") a zároveň jsem pochopila, že už sem, na tyto tvé stránky vůbec nechodíš a na žádné příspěvky nereaguješ. Ale přesto si dovolím touto cestou dát Vám odkaz na videjko na You tube: https://www.youtube.com/watch?v=EW5B3vSJjAc - Pavel Sobek: Regresní terapie HAP a luciferská gnoze. Zdravím.



Odpovědět

—————

Datum: 30.04.2019

Vložil: Medoška

Titulek: Pro Igora-"Vedou všechny cesty k bohu?"

Existuje oblíbená analogie, která má ukázat, že všechna náboženství jsou si při popisu Boha rovna. Profesoři náboženství mají tuto filozofickou analogii obzvláště rádi, protože staví všechna náboženství na roveň a činí je při popisu Boha stejně pravdivými.


Analogie zní takto: čtyři slepí muži objeví slona. Protože se slonem zatím žádný z nich nesetkal, obcházejí ho a snaží se tento nový jev ohmatat, pochopit a popsat. Jeden sáhne na chobot a dojde k závěru, že je to had. Další zkoumá jednu sloní nohu a popíše ji jako strom. Třetí najde slonův ocas a prohlásí, že je to provázek. A čtvrtý slepec, poté, co narazí na slonův bok, nabude přesvědčení, že je to zkrátka stěna.

Všichni ve své slepotě popisují tutéž věc: slona. Přesto každý z nich stejnou věc popisuje diametrálně odlišným způsobem.
Podle mnoha lidí se tento příběh podobá situaci s různými světovými náboženstvími – popisují tutéž skutečnost zcela různými způsoby. Člověk by se tedy neměl domnívat, že by jedno konkrétní náboženství mělo pravdivější pohled než jiná, ale všechna by je měl považovat za stejně pravdivá.

Je to silný a provokativní obraz a určitě je v něm špetka pravdy. Jestli je Bůh neomezený a my jsme omezení, je rozumné domnívat se, že nikdo z nás nedokáže zcela pochopit jeho podstatu. Ale dokáže tato filozofická analogie ukázat, že všechna náboženství vedou k bohu? Pokud si to myslíme, ignorujeme přitom několik bodů.

Za prvé, je tady samotný předmět doličný – slon. To, co se slepí pokoušejí popsat, je ve skutečnosti slon, ne něco jiného. Stejně tak je možné položit si faktické otázky týkající se Boha. „Existuje Bůh vůbec?“ – to je otázka ohledně faktu, podobně jako „Byl Karel IV vůbec kdy císařem římským?“ Pokud ano, pak by to byla pravda, ať už tomu člověk věří nebo ne, a kdyby ji někdo popíral, mýlil by se. Proto nemohou být úplně všechny názory – o slonech nebo Bohu – stejně pravdivé.

Za druhé, všichni čtyři slepci se ve skutečnosti mýlí. Před sebou mají slona, nikoli stěnu, provaz, strom nebo hada. Jejich názory nejsou stejně pravdivé; jsou si, pravda, rovny, ale v tom, že jsou všechny ve skutečnosti nesprávné. Analogie k náboženskému pluralismu by mohla nanejvýš ukázat, že se všechna náboženství mýlí, nikoli že jsou pravdivá.

Tápající náboženství a faktor zjevení
Za třetí, a to je nejdůležitější, tato filozofická analogie nebere v úvahu jakoukoli možnost zvláštního zjevení. Kdyby na scénu vstoupil pátý muž, který by viděl (a mohl by to nějak slepcům dokázat) a popsal slona jako slona, pak by to celý příběh naprosto změnilo.

Ježíš Kristus, který je mezi všemi náboženskými vůdci v dějinách výjimečný, o sobě tvrdil, že je právě tímto „pátým mužem“, jasným Božím zjevením. Mnoho lidí, kteří viděli Ježíšovy zázraky a slyšeli jeho učení, byli uraženi jeho jasným tvrzením o jeho božství. „To bylo příčinou, že Židé ještě více usilovali Ježíše zabít, protože nejen znesvěcoval sobotu, ale dokonce nazýval Boha vlastním Otcem, a tak se mu stavěl na roveň.“ (Jan 5,18) Ježíš nás ovšem vyzývá, abychom v něj věřili, pokud chceme uspokojit svou touhu po Bohu… „Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit.“ (Jan 6,35)

Odpovědět

—————

Datum: 26.05.2019

Vložil: Pavel Jagoš

Titulek: Re: Pro Igora-"Vedou všechny cesty k bohu?"

Ano, máš pravdu. Jedině Ježíš přišel a jasně řekl kdo je. Jak je v Bibli psáno: Učil ne jako učitel, ale ja ten kdo má moc.
A co učil? Úplně jednoduchou věc. Zahoď v sobě svoji pýchu, své ego, s pokorou přijmi do srdce Krista a jeho učení milovat všechny lidi, odpouštěj, buď milosrdný, pomáhej, na prvním místě měj potřeby ostatních před potřebami svými, nezáviď, nevztekej se, nerouhej se proti Bohu, atd, atd...….. Vše, jaký charakter chování má mít pravý křesťan je napsáno v Bibli. Pokud toto uděláš, tak dojde u každého k velké změně chování. Proto se říká, že Kristova slova jsou živá, mění člověka.

Učení Bible je v podstatě o změně charakteru chování lidí.

Odpovědět

—————

Datum: 14.04.2019

Vložil: Pepa

Titulek: Guru a jejich role - Josef Janda

Guru a jejich role - Josef Janda
Buh je jeden, ma vsak hodne nastroju a prostredniku na ruznych urovnich tady nebo v Nebi, nektere jsou plne vedome, jine mene nebo vubec. Tem vedomym lide na Zemi rikaji synove a dcery Boha Otce, Lasky, Dobra, Krasy, Pravdy, ale je uplne lhostejne, jak se Mu slovy rika, jsou to jen vibrace, jen doplnujici se zvukove symboly tehoz pojmu. Cele stvoreni dava dohromady Boha, ktery je bez kazdeho jednoho z nich neuplny... proto mu Cayce rika jednota Vsech ruznych sil, tedy vsech castecek Celku, Absolutna, Vesmiru. V podstate je tedy Buh Stvoritel- Duch, plus cele jeho stvoreni hmotne i nehmotne. Kazde stvoreni ve hmote ma jinou frekvenci vibrace nez puvodni Duch, ten je jejich souhrnem Aby se tato projevila vsem smyslum vyssich stvoreni na Zemi, musi ti vyse postaveni klesnout a zhustit se. Jsou takovi synove a dcery Boha na Zemi, kteri umi tuto vibraci menit podle potreby a vule, obvykle ale dlouho nesnesou tu nizsi nebo nizkou vibraci, napr. tu dnes vsudypritomnou elekronickou nebo tu puvodni kamennou, rostlinnou a zivocisnou a musi se vratit rychle zpet k te duchovni nebot jinak by byli brzy uvezneni v te zemske...rozumite pane 213? Zadny avatar, ci syn bozi, tady mezi nami nemuze dlouho pobyt, uz by se odsud nedostal zpet domu nebot zadna vule a mysl techto bozich zastupcu neni trvale neomezena. Nizsi vibrace by je pohltila do sebe skrze princip prizpusobeni, a to je vzdy vzajemne... Aby tato sila mohla byt neomezena, musi kazde nize postavene dusi pomoci nektera vyssi mimo zem svou obeti,a proto maji indicti jogini a mystikove sve guru a tvrdi, ze bez nich neni mozne dosahnout Nebe, tedy puvodniho domova vsech dusi...a maji pravdu... Nektere klesly prilis nizko ve sve vibraci prave timto prizpusobenim svemu okoli. Jsme totiz vzdy a vsude soucasti celku, at chceme nebo ne a bez nej, bez jeho podpory, jsme bezmocni. My mame Jezise Krista jako sveho pana a pomocnika a hinduisti sveho Ramu, Krishnu aj. Vsichni tito pomocnici dusi na Zemi prichazeji zvlaste v dobach temna a upadku duchovnich schopnosti dusi na Zemi, coz je typicke pro urcite obdobi vesmirneho cyklu, jemuz stara Indie rika kalijuga. Je to tedy doba, kdy jsou duse vystaveny male podpore a vyzarovani sveho Stvoritele nebo jeho zastupcu v Nebi. Stvoreni je hra se spolecniky, at uz vedomymi nebo nevedomymi a konec hry bude a musi byt dobry nebot je to hra z radosti a lasky, neni tedy proc se tady bat, ale na zacatku vyvoje dusi skrze tyto hmotne inkarnace ze zvedavosti, vsudypritomny strach postihuje vsechny castecky Boha, ktere se o d nej vice nebo mene oddelily vlastni vinou. Jazyk a slova jsou uprostred vyvoje na Zemi, ale na zacatku a na konci tyto pomucky dorozumivani oddelenych mysli chybi, nejsou uz potreba u tech vyvinutych, ale pouze u tech upadlych. Kdokoli se plne spolehne na svou vuli a mysl, tak ta ho nebo ji potom odmeni telepatii a jasnozrivosti, vsechny dalsi informace od zdroje pak chodi uz primo, tedy tzv. intuici, coz je schopnost vstupu myslenek a predstav primo z mysle do mysle kohokoli jineho, at uz je duse ve hmote nebo v kralovstvi Ducha /v Nebi/ Vse se da ale naucit, jen je treba chtit, tedy mit vuli a viru, ze to jde, dale mit trpelivost, tedy ochotu cekat a snaset bolest a utrpeni. To jsou prece zname plody Ducha....Ale je jich vice... Vira v toto mozne, i nemozne je zacatek kazde cesty nahoru. Bez viry se nikdo nikam nedostane. Vira je tedy ocekavani a vse je mozne pro ty, kdo veri...

Odpovědět

—————

Datum: 11.04.2019

Vložil: Jana

Titulek: Eva Puklová nikdy více-poděkování Igorovi

Igore, kvituji s povděkem, že jste znovu na zítřejší Gošárnu nepozval (doufám, že ne jako překvapení) samozvanou duchovní učitelku a "léčitelku" , ve skutečnosti však karikaturu obého Evu Puklovou a jejího autisticky se kolébajícího partnera (to není nic proti postiženým). Byla by to ztráta času, tohle nikoho nikam neposune a příště bychom už rádoby "duchovní moudra" těchto pseudoučitelů nemuseli rozchodit. Nevím, na jakém matroši ujíždějí, nebo mají vypatláno bez něho, ale nejspíš to vypadá, že jim zachutnala vidina snadno vydělaných peněz.Každopádně to byl nářez (přesněji řečeno trapárna). Každý, aspoň průměrně vnímavý,určitě vycítil, že to, co předváděli loni na jaře, bylo jen nechutné divadlo přes čáru, hrající na strunu duchovně hledajících. Bylo mi za ně až stydno, ze všeho nejvíc ten tyjátr připomínal ŠMEJDY. Jak už někde řekl pan Sobek: "ptát se stvořitele jako kámoše z klubu nelze a Kristus neposkytuje channeling ". Tak zářný příklad podvodníků jsem ještě neměla nikdy jindy na vlastní oči a uši vidět a slyšet. Jedna z buddhistických pravd, kterou sdílíte na YouTube, která tady sedí: "Dokud je to v lidském těle, tak to vždycky ještě trochu smrdí" (v případě těch dvou trochu dost)..

Odpovědět

—————

Datum: 16.12.2018

Vložil: Ing.Josef Vavřík

Titulek: 20.GOSCHA

Slavili jsme s mojí ženou přesně 6 let ode dne kdy jsme se účastnili setkání GOSCHA v Chotěboři a kde jsme vyprávěli svůj životní příběh, jak nás Bůh spojil a dnes jsme již manželé, společně pracujeme a sloužíme Bohu jako knižní evangelisté. Bylo to přesně 15.12.2012. A tedy 15.12.2018 jsme navštívili opět toto skvělé setkání lidí, kteří vnímají, že materiální světy nikdy nikoho nenaplnily. Byl jsem velmi potěšen tím, že zde zněly i slova o Ježíši Kristu a že si většina účastníků uvědomila, že právě Ježíš Kristus je pro nás vším, že On je alfa a omega, že On jsou ty dveře, na které máme klepat, aby se v nás rozhojnila láska díky Božímu milosrdenství. Vnímali jsme i některé jiné příspěvky, ale i ze slov lidí, kteří ještě plně nevnímají Ježíše Krista jsme si odnesli také hodně. Nejvíc jsem ale obdivoval Igora. Je vidět, že obdržel Boží dar slova, protože umí reagovat na všechny s láskou. Celé setkání se neslo v duchu lásky, pokory a tolerance. Přál bych více lidem, aby poznali toto setkávání, toto společenství i s různými názorovými směry. Je to pro mnohé i zkouška, zda jsme skutečně křesťané, zda dokážeme přijímat své bratry a sestry v lásce, i když říkají někdy slova, která se nám nelíbí. Děkuji Igorovi a celému jeho týmu za tato setkávání. Děkuji Bohu za jeho službu Bohu, za vnímání Ježíše Krista a za plnění jeho poslání.

Odpovědět

—————

Datum: 06.11.2018

Vložil: Petr Fiedor

Titulek: Proč není reinkarnace s křesťanským učením slučitelná?


Proč není reinkarnace s křesťanským učením slučitelná?

Kdybychom mohli dosáhnout spravedlnosti a spásy sami, byla by Ježíšova smrt (a tím naprosto zásadní křesťanská zvěst) zbytečná. Pokud je možné dojít k Bohu tímto způsobem, nemusel Ježíš dělat to, co celou dobu dělal. (např. Galatským 2:21).

Kdyby byla tak zásadní nauka pravdivá, jsem přesvědčen, že by o ní bylo v Bibli mnoho zřejmých zmínek a odkazů. Nic takového nenacházíme. Těch několik málo míst, které obhájci reinkarnaci používají, je pro účely její obhajoby naprosto nedostačující, jsou vytrženy z kontextu a lze je bez větších problémů vysvětlit v přirozeném kontextu křesťanské zvěsti. Mnohdy se jedná o zdánlivé podobnosti, které však s reinkarnací nemají nic společného.

Reinkarnace naprosto odporuje základní biblické zvěsti o vzkříšení těl (budeme mít stejné tělo, pouze však dokonalé a "oslavené").

V reinkarnaci si musíš spásu zasloužit, v křesťanství ji Bůh nabízí jako dar a milost.

Reinkarnace ignoruje zlo a ve svém důsledku lidi nabádá i k ignoraci utrpení, kdežto stěžejním prvkem křesťanství je láska, odpuštění a milosrdenství.

V reinkarnaci v podstatě všichni dojdou (možná někdy) spasení, křesťanství ale zdůrazňuje, že:

"Kdo v něho (pozn. Ježíše) věří, není souzen. Kdo nevěří, je již odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna božího." (Jan 3:18)

Mohli bychom nalézt mnoho dalších problémů, které tato nauka přináší (např. jaký karmický dluh splácel první život, nebo odkud bere karma informaci co je dobré a co je zlé, když zlo ani dobro vlastně v absolutním slova smyslu podle učení reinkarnace neexistují). Jistě, každá nauka má své problémy, včetně té křesťanské. Proto existence sporných otázek nutně neznamená, že musíme danou myšlenku odmítnout. Osobně jsem však nabyl poznání, že jedinou cestou k Bohu je Bůh samotný, který se zjevil v Ježíši Kristu. Nikoliv snaha zasloužit si spásu vlastním úsilím. Stejně tak většinu, ne-li všechny argumenty ve prospěch reinkarnace lze spolehlivě zpochybnit nebo vysvětlit v kontextu existence křesťanského Boha zjeveného v Bibli.

Odpovědět

—————

Datum: 16.12.2018

Vložil: Radmila a Josef Vavříkovi - knižní evangelisté

Titulek: Re: Proč není reinkarnace s křesťanským učením slučitelná?

Milý Petře, jsem moc rád za Tvá slova, která jsou pravdivá a každému ukazují co máme dělat. Ježíš Kristus nám říká - studujte Písmo a Proroky. Lidé jsou stejně stále chybující, ale vždy mohou k Ježíši přijít a On nám vždy dveře otevře.Jsem přesvědčený v tom, že mnoho lidí, které zajímá reinkarnace i když slyší o Ježíši, v konečné fázi ho stejně začnou hledat a najdou, protože většina lidí věřících v reinkarnaci stejně stále něco hledá, protože ta láska, kterou mají ve svém srdci není úplná. A proto tyto lidi neodsuzuji, ale modlím se za ně, aby dali šanci Duchu svatému, který jim otevře srdce a nasměřuje ho na Ježíše Krista, protože ta správná cesta, pravda a život je pouze Ježíš Kristus.
I já jsem kdysi věřil reinkarnaci, měl jsem i svoje teorie a byly skutečně "úžasné". Každý mi naslouchal a já si byl ve všem tak jistý, že jsem mnohdy nevnímal lidi, kteří se mi snažili vysvětlit, že to v Bibli není napsáno. Bůh ale dělá s každým zázraky obrácení, a to se stalo i mně. Dnes s mojí manželkou mu sloužíme jako knižní evangelisté a jsme za vše moc vděčni.

Odpovědět

—————

Datum: 29.12.2018

Vložil: Hannah

Titulek: Re: Re: Proč není reinkarnace s křesťanským učením slučitelná?

Drazí, nevím jak ostatním Gošárníkům, ale mě nepřipadá, že by REINKARNACE a víra v Ježíše Krista našeho spasitele byly v nějakém rozporu...?!? Ehmmm..??? Ale samozřejmě - nechť má každý svoji víru, však se na "KONCI" všichni dozvíme, jak to je ... ☺

Odpovědět

—————

Datum: 22.02.2019

Vložil: Kjara

Titulek: Re: Re: Re: Proč není reinkarnace s křesťanským učením slučitelná?

V příspěvku Pietra Fiedora je to celkem srozumitelně vysvětleno, proč není reinkarnace s křesťanským učením slučitelná,stačí jen pozorně číst.
Navíc reinkarnace v evropském pojetí, jak ho chápou new-age ezoterici je totální nonsens.
Křesťanství předkládá víru o člověku jako o psychicko-somatické osobní jednotě, kdy člověk po ukončení běhu svého jediného života čeká na vzkříšení těla, které je v naprostém protikladu s opakovaným převtělováním.

Odpovědět

—————

Datum: 14.02.2019

Vložil: Petr Šimík

Titulek: Re: Proč není reinkarnace s křesťanským učením slučitelná?

Dobr den.
Je jedno, zda v reinkarnaci věříme i nevěříme, zda je či není. Křesťanstvī zavedlo učení Ježíše na špatnou kolej.
Bůh je láska. Láska je radost i bolest, štěstí i neštěstí. Jedno bez druhého nejde. Ježīš řekl: Já jsem v něm a on je ve mně. Co by měl člověk dodržovat v životě? Láska, soucit, tolerance, bratrství, pocit jednoty. Jednota sam se sebou, jednota s ostatními, jeďnota s planetou, jednota s vesmīrem, jednota s Bohem. Bůh je jeden pro všehny bez vyjímky. Můžete ho nazvat jak chcete Bůh, Jehova, Allh, Manitou, Brahma, Ra, Perun atd. Na počátku byl člověk. Nebyl běloch, černoch, křesťan, budhista, inteligent, dělník, čech,xaneričan atd.
Tohle rozdělení udělal sám člověk a kvůli těmto pojmům se zabíjí. A tím odešel od Jediného a Živého Boha. A vzývá mrtvé modly a klaní se jim a plazí se před nimi.
Ale je to vývoj. Lidé se v budoucnu zase vrátí k Jedinému. A bude to hodně bolet. A bolí to už teď.
S pozdravem
Petr

Odpovědět

—————

Datum: 19.02.2019

Vložil: Kjara

Titulek: Re: Re: Proč není reinkarnace s křesťanským učením slučitelná?

Cituji vás: "Křesťanstvī zavedlo učení Ježíše na špatnou kolej."
A co je tedy podle vás křesťanství? Je to učení Ježíše.Díky němu křesťanství existuje (doufám). Tedy křesťanství nic nikam nezavedlo.
Měl jste snad, možná, na mysli církve? Ale to je v dnešní době debata úplně o něčem jiném.
A velice se mýlíte, už v samém prazákladu. Na počátku nebyl člověk, jak píšete. A máte pravdu ani běloch, černoch, křesťan, budhista, inteligent, dělník, čech,xaneričan atd. Nevím jak vás vůbec napadlo, jmenovat jakékoliv zrozené entity na Zemi, že by mohly být na počátku. To je ta pýcha lidských tvorů, že si myslí, že jsou pány této planety.
Na počátku bylo Slovo
a to Slovo bylo u Boha
a to Slovo bylo Bůh.
To bylo na počátku u Boha.

Všechno povstalo skrze něj
a bez něj nepovstalo nic, co je.
V něm byl život
a ten život byl světlem lidí.
A to světlo svítí ve tmě
a tma je nepohltila.




Odpovědět

—————





Kontakt

GOSCHA spolek

Pukšice 16
Uhelná Příbram
582 82 Golčův Jeníkov
IČO: 22769056
DIČ: CZ22769056


Igor Chaun
David Borůvka
Ivana Vitáková
Lucie Scantlebury




Děkujeme, že přicházíte
nabrat inspiraci a posilu!