IGOR CHAUN – LIDSKY A PRACOVNĚ O ROCE 2024
Mé MOTTO: Když PADNEŠ, MUSÍŠ ZASE VSTÁT. A POKRAČOVAT!
 Facebook (1).png)
Přátelé, tak jsem se tak nějak ohlédl za rokem 2024 z pohledu Spolku Goscha a kanálu GoschaTV1 a připomenul si, co se udělalo. - Byly to tři Gošárny (červen už v pořadí 31., říjen 32. a prosinec 33.). Ta setkání byla silná a krásná. Děkuju Vám.
Celkově od vytvoření kanálu GoschaTV1 v roce 2012 máme na Youtube 71 milionů zhlédnutí a 16 milionů strávených hodin vás, diváků. A celkem 127 tisíc odběratelů - www.youtube.com/GoschaTV1
Goscha videa měla na Youtube za posledních 13 měsíců (od prosince do prosince včetně) celkem 4,3 milionu zhlédnutí. Za tuto dobu jste strávili sledováním (všech 2 300 zveřejněných videí) dohromady 900 tisíc hodin. Jen za poslední rok. A přibylo 5 tisíc nových odběratelů.
Možná ta čísla připomínám i sám sobě, protože často se odehrává má práce jaksi v odloučení, po večerech a po nocích u monitoru, dalo by se říci, že stříhám "od lidí odstřižen". :-)
Spoustu času tak trávím sám a bere to energii. I když zvenku se vám patrně jevím jako extrovert, téměř stále obklopený lidmi a jiskřivě vířivým děním. :-) Není tomu tak. Technické okolnosti videí vyžadují množství času, vymýšlení, přesnosti, detailu, trpělivosti. A technické práce se střihem, zvukem, obrazem, titulky a popiskami, exportu, nahrávání, vkládání na soc. sítě – laik si to neuvědomuje. Neumí si to představit.
Prostě to člověk musí vysedět. Vím, že to mnohým ne zcela dochází – a je to tak v pořádku. Protože na videích to NEMÁ být vidět, mají působit osvěživě a lehce.
Jsem pak moc rád za zpětnou vazbu, za poděkování, reakci nebo nějaký osobní příběh, když mne zastavíte na ulici, napíšete nebo dáte komentář tady na sociálních sítích.
Pravdou je, že já tuhle práci dělám z jakési „vnitřní naprogramovanosti“, že prostě "musím", a vlastně je mi dobře, když něco dodělám a vypustím ven, k vám. I proto ten můj nezamýšlený, ale v posledních letech faktický a plynulý přechod od „režiséra“ ke Goscha práci, kde ale zároveň předchozí zkušenosti uplatňuji.
Dělám tohle z hlubokého vnitřního nutkání. A když mám sílu a inspiraci, fakt mě to moc baví… A ne vždy mám kapacitu sledovat, jak ta videa působí, jaký vzbuzují ohlas, nebo se dokonce domýšlet, zda a jakou udělají pozitivní práci.
Občas mi to řeknete VY osobně, třeba na Gošárnách, nebo mi teď zavolal muž jménem Martin a řekl mi, že mu ta videa doslova "zachránila život". To je silné a člověk pak má pocit, že všechna ta drobná dřina, všechny ty tisíce hodin po nocích u počítače, že to má smysl. A s tou "záchranou života" to není od vás reakce ojedinělá. Někdy mi řeknete: Igore, ty ani nevíš, co VLASTNĚ DĚLÁŠ! Jaký to má dopad, kolik lidí to oslovilo, kolika to pomohlo. – A dokonce mi někdo napsal: Igore, kdybys už od téhle chvíle neudělal vůbec nic, udělal jsi hodně a bylo to důležité.
To jsou pro mne dobrá slova, protože, upřímně řečeno, jsem vnitřně spalován určitou bolestí, že KRÁSA BOŽÍHO DÍLA je tak velká, širá a mocná, že ji stejně nemohu postihnout, popsat, nebo se jí vůbec nějak přiblížit či popisem dotknout. Že mezi člověkem a Bohem je tak velká PROPAST, že ji stejně nelze popsat, změřit, nacítit, překonat. I přes tu Boží jiskru v nás.
A tak mne dobrá slova od vás na chvíli zklidní, že se to snad občas přece jen děje. Že to má smysl a funguje to. Že společně se toho Božského nějak dotýkáme, že si PŘIPOMÍNÁME tu Božskou jiskru v nás.
Neříkám tato slova, abych se chválil. To mi, prosím, věřte. – Spíše vám nějak otevírám své cítění … v závěru roku … a pohled na věc. Spíše dohledávám a obhajuji před Bohem svou vlastní existenci a před Vámi svou práci. Zda jsem dostatečný… Uff.
Spíše možná potřebuju sám sobě připomenout SMYSL téhle práce, a vlastně i rozsah, který si při "běžném pracovním výkonu v průběhu roku" ne zcela uvědomuji.
Spíše se s vámi dělím, teď při konci roku, o svou radost, ale i únavu z práce.
Dělal jsem v prosinci naplno, do Vánoc zveřejnil zhruba 22 videí, tedy v průměru jedno denně. Docela jsem za to energeticky zaplatil, přeúkoloval se a narušil si spánek. A pak se i začala dostavovat opotřebovanost … a s tím i zdánlivý pocit „ne úplné smyslu plnosti“ vlastní práce, protože když pak člověk "vidí svět" (Magdeburg mne dostal), tak cítí NAŠEPTÁVÁNÍ, že v širším měřítku stejně nezmění nic a že současný svět lze nahlížet i velmi CHMURNĚ.
Těch prosincových 22 nových videí zhlédlo přes 100 tisíc vás diváků. Chtěl jsem dát naději a připomenout "smysl" těm, kteří jsou na Vánoce sami, či se opuštěně cítí. Povzbudit toho, komu o Vánocích citlivá duše upadá a bolí ho srdce. Ze života, ze zdánlivé nesmyslnosti vlastního bytí. - Částečně se to podařilo, sáhl jsem i do dosud nezveřejněných videí z letošních Gošáren a vystoupení – ale sám jsem se v tom ke konci trochu uvařil. Objevily se mi myšlenky, že nemám rodinu, že jsem vlastně sám, a kam že to směřuju, a kdo vlastně jsem, a jaký jsem DOOPRAVDY. A nabízely se negativní odpovědi. – Jistě to znáte.
Tak teď zase zvedám hlavu a nabírám sílu. I pro další rok života a práce.
Ona totiž ta JISTOTA BOŽÍ EXISTENCE v člověku JE, ale občas to zakryje pošmourná deka, občasné mračno chmury. I já si tím procházím. Ale jak často a rád říkám, mně už světlo na horizontu SVÍTÍ. Vím to. Díky duchovním vjemům a vykonané už práci, často i v slzách a bolesti.
Mé MOTTO: Když padneš, musíš zase vstát. A pokračovat. Za tím Světlem na horizontu. Je to střípek Božího vědomí v nás. Je to náš kompas, abychom se „neztratili v člověku“, v osudu, ve zrození, na Zemi. Abychom nezapomněli na Zdroj, na Domov, na našeho Otce Tvůrce. Uf… - Padnout můžeš, to je lidské. Vstát musíš, to je heroické…
Já vím, že jsou pořád ještě lidi, kteří mě nemají rádi a kteří mi „nevěří“. Je to úplně v pořádku a naučil jsem se s tím žít. Vlastně mě tím cvičíte a udržujete v pokoře. Ale někteří nechápou smysl mé práce, proč tak konám, a nakolik je to u mne vnitřně opravdové. Stále ještě mi připisují, možná v rámci mantinelů svého vlastního poznání a chápání, falešnou motivaci. Už mi to nevadí.
Ale zkráceně řečeno, vězte, že jako režisér jsem měl holek i financí více, že proto jsem Goschu zakládat nemusel. :-) A že nelákám lidi na sebe, ale k Bohu. K Nejvyššímu. Je to totiž (mnou objevená a cítěná) NEJVYŠŠÍ ZÁSLUHA, kterou člověk v životě může mít. Říkat lidem o Bohu, o Jeho síle, kráse, mocnosti a univerzalitě. Je to tak krásné, že i když píšu teď tato slova, derou se mi slzy do očí.
A taky vím, že někomu leze na nervy, když se vyjadřuji ke společenským věcem. Ale mně to nedá. Já prostě musím. Svoboda duše a svobodné dýchání společnosti jsou PROPOJENÉ! Není jednoho bez druhého. Kdybych to občas nekomentoval, byl by to ode mne únik. Do jakéhosi „odtrženého pseudoduchovna“ bez vidění praktických souvislostí.
Mám v sobě hluboko zakódováno: Bez SVOBODNÉ SPOLEČNOSTI a možnosti volného střetu myšlenek a tříbení názorů NENÍ ani možnost společného ZRÁNÍ, POZNÁNÍ, VÝMĚNY.
Kdo mne za tohle okřikuje, podřezává větev sám pod sebou. Raději bych dělal pouze „čisťoučká duchovní videa“, ale to dnes nejde. Protože se ukazuje, že nám lžou a podvádějí nás – v mnoha základních ohledech. Je tu však mnoho vidoucích a vnitřně svobodných lidí, kteří se nahlas vyjadřují a třeba dnes už i riskují pracovní, mediální a lidské zavržení. Často včetně vlastní rodiny. Útok mainstreamu a nadávky těch, co to ještě nevidí. I o tom dělám občas videa. Sklízím za to poděkování, ale i nadávky a zavržení. I od chytrých lidí. – Většinou se však s odstupem ukazuje, že co jsme říkali nebo na to upozorňovali, se časem potvrdilo. S migrací, s covidem a mRNA „vakcínami“, nečistá hra s Ukrajinou a narůstající nesvoboda slova u nás pod záminkou "ochrany demokracie". A tak dále. Však většinou víte, netřeba to sem psát.
Ale v nadcházejícím roce se bude o mnohém z toho rozhodovat. A kéž by se proto probudilo VÍCE LIDÍ.
Přátelé milí, tak jsem se rozepsal, a vlastně s vámi podělil o pár mých „silvestrovských“ pocitů...
A ještě jedna věc.
Nechci zapomenout poděkovat Vám, kteří občas pošlete příspěvek na naši práci. Je to Fio transparentní Goša účet 2000232580/2010. Samozřejmě to pomáhá.
Každý příspěvek mě potěší. Je to i vrácená energie, forma pozornosti a uznání za viděnou práci. Děkuju! - Pokud to někoho zajímá, není to na luxus, spíše na skromný život, ale UMOŽŇUJE to pracovat a POKRAČOVAT DÁL. V téhle i pro mne ne úplně lehké době. Tak moc díky.
Přemýšlel jsem, které video sem mám vložit.
Vyberu tohle, je totiž o RADOSTI Z DOBRÉHO SKUTKU. Na YT jsem ho zveřejnil 20. prosince, ale sem ještě nevkládal. Tak tedy, kdo jste ještě neviděli, pojďte se se mnou "zaradovat". :-) https://youtu.be/VseYNpw3g3A
A ještě dodám jednu věc. Vkládám sice čísla o videích, o sledovanosti, strávených Goša hodinách vás diváků, ale nejsem tím oslepen. Spíše mne samotného baví spolu s vámi se nad těmi čísli na chvíli POZASTAVIT, jednou za čas. Znějí dobře. Vlastně je to legrační, vím to.
Protože vím, že jedna obrácená Duše, jeden probuzený Člověk, jedno Vědomí, které samo v sobě zazáří Boží láskou a vrátí (odrazí) PAPRSEK do Zdroje … že to je mnohem více než třeba milion NEPROBUZENÝCH PASIVNÍCH diváků.
A tak mne to stejně všechno vede k pokoře, k uvědomění si vlastní malosti a nicotnosti, ale zároveň i KRÁSY, že tahle moje nicotnost JE PRÁVOPLATNÝM A PLNÝM ÚČASTNÍKEM Božího díla.
Neboli, prostě řečeno, že jsem tomu Pánubohu za to stál…
Tomu, kdo vytvořil světy, galaxie, vesmíry a Život, že jsem stál za tvorbu mých vlasů, nehtů, střev a Duše. No není to zázrak?!?
Že jsem Všemocnému Stvořiteli stál za VYTVOŘENÍ Igora? Za jeho „inteligentní design stvoření“, za jiskru Božího vědomí ve mně?
A že jsi za to, milovanému Tatínkovi Stvořiteli, za to STÁL I TY, milý čtenáři, milý diváku, milý Člověče!?!
Děkuju a přeju krásný a dobrý rok 2025 v našich srdcích. – Igor
 Facebook.png)
 Facebook.png)
