Vánoční přání Igora Chauna a spolku Goscha

(21. 12. 2016) Milí přátelé, přijměte přání krásných Vánoc i dnů všedních. Blíží se dny zapálených svící – na Vánočním stromečku. Chtěl bych připomenout nám všem, že budou tato světla k ničemu, když nezapálíme současně a PŘEDEVŠÍM své vlastní osobní svíce radosti a lásky ve svém srdci. Sami v sobě. Četl jsem si teď v díle Emanuela Swedenbora a on říká, že při stvoření člověka byl vložen zápis o Božím řádu do srdce každého z nás. Je to ta nejdůležitější pomůcka pro lidský život na Zemi. A to nejdůležitější poznání. Všichni víme, co je dobré a co máme činit, ba i myslet. Ale klopýtáme. … Nalézáme se ve dnech, které přinášejí nejen zprávy dobré, ale zdánlivě i události hrozivé, důkazy "jakéhosi zla", které jako kdyby získávalo více prostoru a způsobovalo bolest mnoha lidem. Na některé proto padá zmatek, či dokonce tíseň a strach. Jak se vůči tomu postavit??? – Lze se bránit tím, že tomu "nepropadneme", že udržíme svobodnou mysl, povědomí o Božském řádu V NÁS A VE VŠEM, a že se nezapomeneme RADOVAT! Světlo našeho srdce a vědomí pravdy jsou naší nejlepší obranou a zbraní.

Svět je takový, jaký je, tvé učiliště života. Pokud jen na okamžik zapochybuješ o síle Boží, o jeho dobrém plánu s lidstvem – i se vším zrozeným i nezrozeným –, nevědomky posiluješ zlo. Respektive, ředíš dobro. To oni chtějí, útočníci, to je cílem jejich akcí. Četl jsem si teď v díle Abd-ru-shina, Ve světle pravdy, a on tam zdůrazňuje a krásně připomíná, že kdo útočí na víru druhého, a jedno zda slovem, nožem či bombou, skrývá svou vlastní slabost a malou víru. Kdo chce silou přesvědčit druhého, zneužívá motivu víry a prezentuje pusté lidské pudy, touhu ovládat a ničit. I to nám dal Tvůrce do výbavy. I těmi etapami jsme si prošli. Ale je naší volbou, zda těmto pudům dáme průchod i dnes.

Kolikrát jsi se, milý čtenáři, přistihl v těchto dnech při myšlence na Boha?
Kolik minut či alespoň vteřin jsi mu věnoval?
Jak chceš být "šťastný", když to neděláš?


Mně bylo v minulých dnech smutno a vnitřně jsem prožíval konec roku, vítal slunovrat, obnovoval svobodu a radost v sobě. Podařilo se. Světlo. Jsem za to rád – a dělím se s vámi.
Protože každý jeden jsme majákem, loučí Světla, a každé jedno naše pochybení,
malátnost či klopýtnutí jsou součástí celku a promítají se do něj.

Největší prohrou je ztratit naději a víru v dobro!!!
Ať se ve světě, v nás či kolem nás DĚJE COKOLIV, největší prohrou je uvěřit, že svět nemá smysl,
že já spolu s ním se řítím do temného Nic.

Je posvátný čas blížícího se příchodu křesťanského Spasitele, Ježíše Krista. Jedna židovská matka, pocházející z rodu krále Davida, před dvěma tisíci lety nosila plod lásky Boží ve svém těle. Milovala ho. Na úrovni Duší už věděla, jaký je synův úkol, jaká nesmírná bude mateřská bolest, když ho bude muset "odevzdat". Od té doby miliony matek ztratily své syny. A blízcí své drahé, otcové dcery a syny, matky svá dítka nejmilovanější a děti své rodiče. Když je to v přirozeném řádu života, z důvodu věku či nemoci, lépe to chápeme... Když je to rukou jiného člověka,
ze zloby či nenávisti, hůře to chápeme.

A přece vše v tomto světě je v plné rovnováze a spravedlnosti, a vše je dokonce JEDNÍM ŽIVÝM CELKEM. Část událostí a jejich důvodů se dokonce prolíná se světy nám dosud neznámými, neviditelnými, však v náznaku tušenými. Prohrou tedy není "prohrát", ale prohru nepochopit. Nepřijmout. Prohrou je netvořit z každého okamžiku novou šanci a radost – z každého okamžiku TEĎ, v radosti z pouhého nádechu a výdechu.

Jak na to??? – Stačí pomyslet na Boha, na věci nás přesahující a osvobozující, udělat nádech a výdech z hlouby plic, a ten dojatý a užaslý úsměv se už na naši tvář dostaví sám. :-) Tak to mám já…
Nemyslete si, přátelé, že ono „ťukání na nebesa“ je nějaká složitá věc. A že shůry neodpovídají. Budete záhy překvapeni tou záplavou radosti, posily a ODPOVĚDÍ, které vám Shůry budou přicházet! Ono to vlastně už přichází, permanentně, ale ještě to neslyšíme. Protože se příliš zabýváme sebou a Nenasloucháme… Tam Nahoře čekají, jen až si vzpomeneme. Taková je úmluva, Boží řád. Nejsme na to sami, ale musíme si to uvědomit. Tak vnímám Vánoce. Jako velkou šanci. Jako připomínku, že na to nejsme sami…

Jak píše Emanuel Swedenborg, kolik už proseb o milost bylo vloženo do dlaní, které jsme z nenávisti PROBILI HŘEBY KE KŘÍŽI. A přece tady ta milost pro nás stále je! A na Štědrý den budeme slavit příchod JEJÍHO POSVÁTNÉHO POSLA. Posla lásky, odpuštění a míru.
Příchod samotného Božského syna, který přijal tuto úlohu a oběť, aby se vyčlenil z nebeských sfér, prošel trýzní lidství a otevřel lidstvu další a úplnou Cestu k Otci.

Každým dnem přicházejí matky o své děti, a nyní nově při událostech na vánočním trhu v Berlíně. Proto je třeba připomenout, že zloba zlobu nezabije, ale posílí. Že na místě je pevnost a spravedlivá odplata, ale ne náš zmatek a neradost a zkažené Vánoce.

Kolikrát jsi, Bratře či Sestro, v poslední době pomyslel na Boha???
Usmál se vzhůru, odfoukl sis z plných plic, poděkoval či se potutelně usmál Vzhůru, za ten Dar, za tu odvěkou smlouvu života, díky níž ty můžeš číst tyto řádky a já je psát...? A dýchat a radovat se a jíst a milovat??? Poděkoval jsi? Poděkuješ?
Zapálíš krom svíce voskové na tyhle Vánoce i svíci ve svém srdci…?

Já to udělám. Protože je jen na nás, přátelé, čím naplníme svá srdce a mysl – o těchto Svátcích, i po všechny zbývající dny pozemského života...
Je jen na nás, čím naplníme svou hlavu, zda dostojíme smlouvě o radosti z bytí, jíž jsme v pradávných časech prostřednictvím lidských Praotců uzavřeli smlouvu se samotným Bohem, nebo zda její obsah utopíme v malosti, bolesti a strachu. A promarníme tuhle jednu příležitost…

Je to zdánlivě pohodlnější – nevěřit a na všechno se vykašlat. Ale jen dočasně. Z té podivuhodné úrovně bytí jménem „lidský život“ VEDE CESTA OSVOBOZENÍ – k vyšším cílům, úkolům a sférám. A kráčíme po ní všichni, ať si to zrovna uvědomujeme, nebo ne…

Na té Cestě je důležité udržet si vděčnost k Bohu. Slavit tvůrčí princip Stvořitele, uvědomovat si ho co nejčastěji, kořit se před tou velikostí a Milostí, před tou Láskou, a velebit je ve svém srdci.

Děkovat. – Usmívat se. – Plakat. – Sdílet. – Rovnat si tělo i Duši. – A svobodně a šťastně Dýchat.

Děkuju, přátelé, a přeju krásné dny. Ty sváteční, i ty zdánlivě všední. Igor



Bedřich Kočí - OPTIMISMUS, VÍRA A NADĚJE

(6. 12. 2016) NOVÉ VIDEO! - Přátelé, s velkou radostí uvádím tohle malé video, které připomíná vynikající osobnost českého léčitelství, pana Bedřicha Kočího, nazývaného Pražský divotvorce. Byl velmi úspěšným prvorepublikovým nakladatelem, ale objevil v sobě léčivé schopnosti a svýma rukama a vírou v Ježíše Krista docílil množství zaznamenaných a dokázaných vyléčení. Přičemž některá se jevila doslova jako zázrak (hluší, slepí, chromí - vstávali a viděli, slyšeli). Je mi velkou radostí připomenout, jak velcí lidé žili mezi námi, a uvědomit si SPOLU S VÁMI, ŽE ČÁST TÉTO SÍLY V SOBĚ MÁME MY VŠICHNI. Budu vám proto vděčný za pomoc se šířením tohoto videa, za vaše SDÍLENÍ. Děkuju, Igor
O životě, díle a léčení pana Kočího více zde: Bedřich Kočí – PRAŽSKÝ DIVOTVORCE, jeho život a léčení.



Splynutí s živou vůlí Stvořitele – ZÁSADY AGAPE!
 

(1. 12. 2016) NOVÉ VIDEO - Přátelé, tímhle videem jsem si udělal radost. A věřím, že snad i vám. Děkuju, přátelé, za společnou inspiraci a za vaše SDÍLENÍ. Jsem hluboce přesvědčen, že Pravda je jen jedna – a že byla v historii LIDSKÉHO RODU už mnohokráte vyjádřena. Zároveň však je zřejmé, že „staré pravdy“ potřebují v každé generaci nové překladatele a tlumočníky. Proto dělám tato videa. Takový je Zákon Lidství. A nových Duší, které stále přicházejí… Do této nádherné školy … stanice jménem Země.
 Děkuju, Igor



NÁPOVĚDA BOŽÍ PŘÍTOMNOSTI
(Igor Chaun, 23. 11. 2016)



Přátelé, mnozí upadáme do hořkosti a naše mysl má tendenci nám namlouvat, že tento svět je špatný, že zlí lidé vítězí a pravda a morálka prohrávají. A že tedy nemá smysl usilovat o čestný, rovný a pravdivý život. O život v laskavosti vůči svým bližním, a v pokorné úctě vůči přírodním – kosmickým – universálním zákonům. Zákonům Stvořitele. Když se na to ale lépe podíváte, zjistíte, že to není pravda. Že naopak život kolem nás je doslova protkán nádhernými odkazy na moc, vůli a lásku Stvořitele, že z každé kapky rosy, z každého zachvění stébla na louce, ano, z každého jednoho tepu srdce živých bytostí, zaznívá touha po porozumění a Lásce, po pochopení a přijmutí tohoto Stvořitelova vesmírného řádu. … Přiznám se, že čím déle jsem na Cestě, tím spíše mne udivuje, kolik těch odkazů, náznaků a přímých indicií VE VŠEM kolem nás, i v nás – JE. A že to běžně nevidíme. Chápu malomyslného, chápu zahořklého, chápu útočného a nenávistného – ale bolí mne to…
Takový člověk nenaplňuje dar vědomí, jak má. Jak MŮŽE…
 
Převodníkem věčného a nesmrtelného VĚDOMÍ pro život na Zemi je přelétavá, smrtelná a těkavá MYSL. Je to nástroj Vědomí pro pobyt v pozemské tělesnosti a smyslovosti. MYSL je nádoba, kterou nám dal Stvořitel k užívání. A je jen a jen na nás, čím ji naplníme. Neboli – CO MYSLÍME. Někdo má svůj košík naplněný voňavým ovocem a dobrým sběrem ušlechtilého. Jiný chodí po světě a křičí, a pomalu naplňuje svou nádobu záští, hořkostí a jedem. Ukazuje ji rád ostatním a přesvědčuje je, že jsou naivové, hlupáci a snílci, když se snaží svůj košík plnit KRÁSOU BYTÍ. Chtěl by druhým do košíku ušlechtilosti tu a tam vhodit alespoň shnilý pomeranč, zkažené vajíčko, či svůj malý kakánek. Nedejme se. Pevnost v laskavosti, laskavost v pevnosti. Máme pro vidění Božského kolem sebe obrovské množství pomůcek. Jak přímo od Veškerenstva, tak v Moudrosti a Sděleních, které už protekly historií lidstva díky výjimečným jedincům. Říkáme takovým lidem duchovní učitelé, velikáni, Mistři, Géniové... A sami sebe umenšujeme. Ale každý VELKÝ byl nejprve MALÝ! I on rostl, v úžasu a pokoře – a někdy i v zoufalství – nad tajemnými zákony Boží tvorby a života. Nad lekcemi, které získával – a později i předával dál. Každý jeden z nás má v sobě kousek takového velikána, dokonce i Ježíše Krista, Buddhy, ba i Boha samého.
Dojímá mne to. Hluboce mne to dojímá.
 
A taky mi to rovná páteř a naplňuje plíce novým čistým nádechem, sotva na to pomyslím. Sotva si to připustím – do mysli, k sobě, do sebe. Je to NEJVĚTŠÍ LÉČBA VŠECH VĚKŮ. Je to technika všech technik – pustit Boha do sebe. Přiznat si ho v sobě. Svobodnou vůlí, jíž nás nadal, pro Jeho nalezení…
 
Ano, mysl nás šidí a svádí k lenosti. Proč usilovat? Když je snadnější uvěřit, že Bůh není, že PLÁN není, že vše je špatné…? Protože to není pravda. Ale abychom to pochopili, je třeba otevřít, přátelé, svá srdce. Zbavit se strachu ŽÍT. Zbavme se nejistoty, zda Bůh existuje a skutečně otevřenýma očima pohleďme na vše, co stvořil, co třpytí se a vyzařuje Jeho všudypřítomnou láskou a dokonalostí –
– všude kolem nás, a dokonce … i když pohlédneme do zrcadla…
 
Čerpejme inspiraci z učení moudrých. Velkého učitele nepoznáme podle zástupu nadšených žáků, kteří ho adorují a brání sotva se o něj někdo otře, ale podle bolestné pravdy, kterou nám sděluje o životě, o nás… A o možnostech mysli, těla a světa, ve kterých se nyní nalézáme. A o naději, kterou při tom všem stále máme!
 
Hodně štěstí na Cestě, přátelé. Ta Cesta nezačne „jednou“, až si splníme své povinnosti, až se rozhodneme, že se staneme „duchovními“. Ta cesta už dávno začala. Byli jsme přítomni už za “pradávných časů“ a už jsme zažili mnoho „prvních nádechů“ našich novorozeneckých plic. A nejen na této planetě. Tak jako se dorůstající člověk chodí učit na různé vysoké školy, někdo techniku, někdo filosofii a někdo umění, tak i duše přicházejí na různé planety a do různých civilizací, aby se učily různé formy bytí – s všudypřítomným zákonem Lásky.
 
Máme za sebou už mnoho příchodů na planetu Zemi, mnoho lekcí i „odchodů“. Z moudré vůle Stvořitele si všechny nepamatujeme, protože bychom je nemuseli UNÉST, v jejich tíze a síle. Vždy znovu přicházíme zdánlivě „noví“ a jakoby od začátku se učíme, a přece to tak není. Dávná moudrost a získané poznání vydávají své plody. Někdy nenápadně: hlásí se jako tušení, vjem, nejasná vzpomínka či morální imperativ.
 
Netrápily se naše Duše zbytečně a nezapadlo, „na co jsme už přišli“. Životy, postoji, činy a myšlenkami MINULÝMI jsme ovlivnili život současný, to už mnozí tušíme. Ale uvědomujeme si důležitost života současného? Že to V NĚM buď rozmnožíme své učení a moudrost, nebo naopak PROHOSPODAŘÍME? Že to TEĎ určujeme podobu našich příštích životů a příběhů, a sumu bolesti nebo radosti, kterou v nich zažijeme? Někteří si to již uvědomujeme. Vidím to na své Cestě, na Cestě přátel a mnoha lidí kolem sebe. A pomáhají nám v tom i velikáni a Učitelé, kterým s láskou nasloucháme.
 
Nazval bych to permanentní nápovědou Boží přítomnosti. Jako kdysi divadelní nápověda z budky ukryté v pódiu, tak se šíří BOŽSKÉ VE VŠEM KOLEM NÁS, když se opravdu rozhlédneme. Nejsme na to sami. To si namlouváme, abychom si odůvodnili, že přešlapujeme na místě. Božské k nám hovoří řečí srdce, ne řečí rozumu.
I když to rozum leckdy musí „přeložit“.

Různé překlady daly vzniknout různým náboženstvím. A bitvám a milionům padlých v nich… Kvůli různým překladům jedné původní a všudypřítomné Pravdy. S touto Pravdou můžeme pracovat každý osobně. Napojovat se na ni. Komunikovat s ní. Objevit tuto možnost a používat ji, i když nám to v materiálním světě nikdo neprozradil… Že nevíme jak?!? Stačí OTEVŘÍT OČI a zmlknout! A v myriádách paprsků spatříme Božské, jak k nám míří, jak prostupuje vše a vším, i námi, v trvalé Boží Přítomnosti.
 
Jako kdyby průrvy reality skýtaly stále větší záblesky Světla. Vidíte? Cítíte to?
 
Jsem z toho zmatený i nadšený. Někdy stále ještě ohýbám hřbet pod tíhou bytí, a přece už o naději vím. O Něm už vím. O té jedinečné síle, moudrosti, inteligenci a Lásce, která spojuje vše a vším je. O tkáni všeho živého, která tepe a pulzuje Vesmíry… Už nepochybuju o Bohu. Už pochybuju pouze o sobě. Zda dostojím té kráse, kterou spatřuju v každém pozemském člověku, a kterou nevěřícně tuším a vnímám - i v sobě. Uf, pláču, přátelé.

Protože pochopení a přijetí Boha znamená přijmout od něj vše. I války, bolest, utrpení. Nejen lásku a radost. Přijmout vlastní ošklivost, pokaženost, a proměnit ji v pravdu a krásu – pramenem Jeho Věčného světla. Jde to, přísahám. Svět je spravedlivý a Boží dílo tuto možnost skýtá… Jinak by to celé nedávalo smysl. A ono to smysl dává… Protože jinak si to genialita Jeho díla nemůže dovolit. Může.
Ale z lásky ke všemu stvořenému to neudělala a SMYSL tomu dala.
 
A tak máme NEUSTÁLE šanci každý jeden z nás… Nestyďte se za Boha… A vnímejte Lásku a Moudrost Veškerenstva jako vyšší přírodní zákony. Budou možná v budoucnosti objeveny a pojmenovány i lidskými vědci. Vždyť ani o silách dnes uznaných dříve nic nevěděli, ale geniální z nich je tušili. Zatímco lidská věda se rozvíjí, Božské je od počátku plné a úplné. Vědecké poznání rozvíjíme rozumem a probíhá v čase, zatímco Božské přijímáme srdcem, intuicí a Vědomím, a můžeme to udělat kdykoliv, třeba hned teď…Krásný den, přátelé. Přeju krásné dny předvánoční. A prostě krásný a oduševnělý každý jeden den.
Děkuju, Igor



Přátelé, přejeme vám krásný podzim a pohodu
do nadcházejícího závěru roku, do času Vánoc a adventu,
který letos začíná už 27. 11. 2016.

(18. 11. 2016) Na kanále Gosch aTV1 pro vás v současnosti zveřejňujeme množství NOVÝCH Goša videí, a máte se i nadále opravdu na co těšit. Jako předvánoční dárky vám přineseme originální Goša sestřih z oslavy zimního slunovratu Karaimi a Maoka v Praze 21. 12. 2015, úžasné povídání 92-leté vědkyně, mystičky a spisovatelky paní Kubíčkové v Léčivém divadle, a dokonce už i velký materiál s Marcelkou z hor, ono dlouho slibované povídání u ní na domečku v horách, kam jsme se za ní vypravili v létě 2013 jako malá Goša výprava.
Najdete tam dále paní léčitelku Moučkovou, pana MUDr. Jonáše, další kapitoly od Abd-ru-shina, věnované Poznání Boha a lidským omylům na cestě k Němu. Také loňskou návštěvu v nakladatelství Avatar, které spravuje odkaz Míly a Eduarda Tomášových a vydává duchovní knihy. Také povídání a křest knihy s Viliamem Poltikovičem v Městské knihovně, tamtéž krásný indický tanec RÁSABIHÁRÍ DÉVÍ DÁSÍ s výkladem. A mnoho dalšího. Je nám radostí sdílet s vámi inspiraci a společně a v podpoře tak kráčet po životní a duchovní Cestě, které, dle mé osobní zkušenosti, časem více a více JEDNOU CESTOU JSOU...
Díky za zájem a sdílení. Igor


17. 11. 2016 na Národní třídě a Václavském náměstí

Přátelé, prošli jsme se Prahou, po místech, kde se konala oslava 27. výročí listopadu 1989, a byl jsem překvapen a dojat klidem, důstojností a zájmem slavících lidí. Sešli se celé rodiny, mladí i staří, a dávali najevo tichou sílu a zájem o život v demokracii, laskavosti a v právu. Velmi mne to potěšilo. Prošli jsme se Národní třídou, zapálili svíčky, a pak došli na Václavák, kde se konal koncert, proslovy a manifestace. Udělal jsem pár fotek. Vše bylo ve velmi pokojné a radostné atmosféře. Tak se s vámi dělím. Zůstávám optimistou... Je to s touto zemí dobré... A bude.
Večer pak běžel v ČT druhý díl dokukmentu Olgy Sommerové o Studentských českých revoltách. Bylo mi ctí a radostí v něm vystupovat. Stejně jako účastnit se před sedmadvaceti lety při změně režimu coby zástupce studentů...


Igor Chaun



MY JSME SYSTÉM, MY JSME VÍTĚZOVÉ!
 

(17. 11. 2016) Přátelé, dobrý den přeju, a hezký 17. listopad k tomu. :-)
Před 27 lety jsme se přihlásili k demokratickému světu, který přes všechny své problémy věří ve svobodu, právo jednotlivce, svobodnou kulturu, umění a diskusi. Jsem za to moc rád. Je mi dobře v západním civilizačním okruhu a nechci se stěhovat na východ (nebo utíkat na západ) a nechci být "stabilizován nebo vychován"
po východním způsobu.

Svoboda je velkou výzvou pro jednotlivce i pro celek.
Náprava systému nezačíná "v systému", ale V NÁS.
My jsme systém. Každý náš jeden díleček.
Naše myšlení, obsah hlavy, srdce, naše víra nebo pochybnosti... Naše hořkost nebo naopak neutuchající naděje.
 
Záleží na každém z nás, zda si dokážeme i přes "chyby demokracie" podržet v sobě ideál svobody.
A potvrdit svým chováním, že PRAVDA A LÁSKA vždy nakonec ZVÍTĚZÍ NAD LŽÍ A NENÁVISTÍ. Když to totiž dokážeme v sobě, každý jeden z nás, dokáže to celý systém,
celý národ, celá Země, vesmír...
To není utopie. To je Zákon Stvořitelův, ve kterém se vše odvíjí od nejmenšího k největšímu a od zdánlivě největšího ke zdánlivě nejmenšímu. Vždy v Lásce a v úplném propojení.

Ve videu je nádherná ukázka TANCE SLEPÉHO MUŽE. Hraje ho Al Pacino
a jedná se o remake staršího krásného italského filmu VŮNĚ ŽENY od Dina Risiho.
Představuji si, že ta žena v mužově náruči, to je DEMOKRACIE. Zprvu je k muži nedůvěřivá a jejich propojední není dokonalé.Ale postupně se žena muži oddává, až s ním splyne v radostném souznění.
Ten muž, to jsme MY. Toužící, ale dosud v mnohém slepí. A přesto v krásném tanci postupně s demokracií vytáčíme piruety souznění a pochopení... :-)
A zvládáme to stále lépe...
 
Přátelé, jsem optimista, a buďte také...
Věřím, že vše, co v téhle době prožíváme, osobně i společensky, jsou nutné lekce pro lepší, svobodnější - a více vědomý - ŽIVOT ČLOVĚKA NA ZEMI!
 
Ještě jednou přeju krásný státní i lidský svátek.
Dnes, 17. listopadu, slavíme Den boje za svobodu a demokracii.
Ať tyto hodnoty pevně kotvíme v našich srdcích, a především tam si je vybojujeme, přátelé...
Děkuju, Igor
 

 



NOVÉ VIDEO - Podivuhodné příběhy na Cestě k Bohu

(12. 11. 2016) Intenzivní setkání, beseda a meditace na téma lidské duchovní cesty.
„Děkuju za pozvání do Plané u Mariánských lázní a za krásné společné dvě hodiny. Povídali jsme si o podivuhodných příbězích i humoru, které zažíváme na duchovní Cestě za poznáním. Tuto Cestu lze připodobnit k oné pohádce o muži, který hledal poklad daleko ve světě, a po všech útrapách zjistil, že ho má doma pod vlastním prahem. Máme od začátku, co jsme hledali. Ale pochopit to a přijmout - tedy vlastní cenu, hodnotu a důležitost před sebou i celým vesmírem - to je ta nejvlastnější duchovní práce... A bohatství i vítězství.“ Igor Chaun



NOVÉ VIDEO - Jak se spojit se svou Moudrostí?

(29. 10. 2016) Jak být sám sebou a nebýt sám? Přátelé, věřím, že vás tohle video na téma vztahů potěší a bude inspirovat. Povídali jsme si s Elenou Chmelovou u ní v „ordinaci“, pracuje s aurasomou a channelingem, a jak hovořila, postupně vytahovala lahvičky… Legrační bylo, jak to se mnou cvičilo, a jak jsem tam občas nechtěně upadal do léčebného procesu. Posílám tímto do světa (a do Světla :-) ) a věřím, že vás to zaujme a inspiruje. Ne však osvobodí, to musíme udělat každý sám. Uf. :-) Hezké sledování!



PŘÍBĚHY TOUŽÍCÍ LÁSKY – Igor Chaun na Gošárně 16, 26. 3. 2016

(19. 10. 2016) Milí přátelé, rád bych se s vámi podělil o toto nové video.

"Všichni jsme Příběh. Já jsem příběh.
My jsme příběh. Země je příběh. Galaxie je příběh.
Všichni jsme příběh toužící lásky…


Povídání Igora na 16. Gošárně v březnu 2016 na brněnské Fontáně, a venku svítilo Slunce a občas zazpíval drozd...



Rudolf Steiner (1861 - 1925): V čem spočívá vůdcovství lidstva?
kapitola Janovo evangelium

"Sledujeme-li nyní v akášické kronice onu velkou palestinskou událost, najdeme v podstatě toto: Celý lidský rod, pokud žije na Zemi, pochází z duchovní říše, z duchovně-božského bytí. Můžeme říci: Dříve, než zde vůbec byla možnost, aby zevní fyzický zrak viděl lidskou podobu, aby se ruka mohla dotknout lidského těla, existoval zde člověk jako duchovní bytost a v nejstarších dobách byl částí božsky-duchovních bytostí,
z nichž se zrodil jako bytost.
Bohové jsou takřka předkové lidí a lidé jsou potomky bohů. Bohové potřebovali lidi jako své potomky, poněvadž nebyli schopni bez těchto potomků sestoupit dolů do fyzicky-smyslového světa. Tehdy pokračovali bohové ve svém životě v jiných světech a zvenku působili do člověka, jenž se na Zemi pozvolna vyvíjel. A tak museli lidé postupně překonávat překážky způsobené pozemským životem. ...
Jiskra tohoto božství však zůstává v každém člověku."



(12. 10. 2016) NOVÉ VIDEO! - Přátelé, namluvil jsem toto video, v respektu a ve vzpomínce na odkaz amerických Indiánů, a jako připomínku jejich násilného potlačení. Náčelník Stojící medvěd, neboli Luther Standing Bear, žil v letech 1868 - 1939. Byl původem z kmene Siouxů (Oglala Lakota) a ještě zažil život domorodých lidí na Velkých Pláních před příjezdem evropských pionýrů a násilnou kolonizací. Vyrostl v tradicích svého lidu a až do věku jedenácti let žil mezi indiány Lakoty, následně byl vzděláván na Carlisle průmyslové škole Boarding School of Pennsylvania, kde se naučil anglicky a poznával i způsob života bílých tváří. Jeho rodné kořeny byly hluboké a díky tomu se nacházel v jedinečné pozici soukolí mezi dvěma kulturami. Měl četné filmové role v Hollywoodu, dokázal se do určité míry sžít se světem bílého muže, avšak jeho trvalým dědictvím je připomínka krásy způsobu života původních obyvatel Velkých plání a jejich ochrana.
Toto a další nová videa najdete na GoschaTV1 na Youtube.



(5. 10. 2016) Tak je to tady, přátelé. Dlouho se k tomu schylovalo, ano, muselo to jednou přijít!
Přeju hezký a inspirativní podzim roku - a jaro života!!! :-)


VŠE JE ŽIVÉ!



(6. 9. 2016) - Vše živé je projevem Božské podstaty. Jenže ouha! A co „neživé“? Vtip je v tom, že neživé neexistuje… – ONO JE VŠE ŽIVÉ!!! Záleží jen na mantinelech našeho vědomí, pochopení... Kolik VĚDOMÍ otevřeme, necháme rozestoupit, prolnout s Veškerenstvem. Abychom to vnímali, pochopili, procítili, je zapotřebí bezmezná důvěra v plán Božího díla. A někdy i stav „změněného vědomí“. – Ale ten docílíme i v meditaci, v poděkování Tvůrci, za slunce západu … nebo východu. – VŠE JE ŽIVÉ... Vše JE tedy projevem Boha...! - Uf...



PODĚKOVÁNÍ ZA GOŠÁRNY - KOČÁR SVĚTLA TÁHNEME DÁL


(4. 9. 2016) Milí přátelé, moc vás zdraví Igor a spolek Goscha. Děkujeme za přízeň a zájem, kterou nám věnujete. Přejeme vám krásné září a podzim a především radost ze života. Máme pro vás následující informaci.

Přátelé, rozhodl jsem se, že v pořádání Gošáren, jak jsme je dělali čtyři roky, už nebudeme pokračovat. Není to rozhodnutí náhlé, ale rodí se už dlouhou dobu. V letech 2012-2015 jsme uskutečnili 16 třídenních setkání, pozvali desítky hostů a natočili stovky videí.
A především spolu zažili mnoho dobrého! - Mnoho učení, radosti i duchovního poznání. A vznikala nová přátelství, manželství, ba i děti (v těch manželstvích!). :-) Pro spolek Goscha jsme natočili a zveřejnili mnoho autorských videí, která dále přinášela divákům radost a duchovní podporu. A naději. Že na to nejsme sami... :-) Videa a vystoupení na Gošárnách vždy byla vedena s uznáním a respektem ke všem Cestám k Bohu a s úctou k různým náboženstvím a vyznáním. I když silně převažovala orientace na Ježíše Krista.
 
Náš hlavní kanál GoschaTV1 má teď 11,5 milionu zhlédnutí a přes 21 000 odběratelů. Od vzniku prvního kanálu Gossscha1 na Youtube v roce 2011 jsme celkově docílili cca 40 milionů zhlédnutí! Z Goša videí se stal v jistém smyslu fenomén. Naše práce přináší krásnou odezvu, jak jste mi často psali. Nebo i říkali při náhodných setkáních na ulici, kdekoliv po republice. Mám z toho opravdu ničím nezkalenou radost a vnímám to jako kus dobře odvedené práce. Ale život se vyvíjí v cyklech a dnes nejsme takoví, jako jsme byli včera, a už vůbec ne takoví, jako jsme byli před čtyřmi lety.
 
Já osobně teď cítím potřebu zaměřit se na jiné úkoly, napřít sílu do psaní, do přípravy knih (ta prvá vyjde už začátkem roku v nakladatelství Eminent pod názvem REINKARNACE ZAŽIVA), do přípravy filmu o prvorepublikovém léčiteli Bedřichu Kočím, v kteréžto látce jsem po letech našel silný motor a náboj k vytvoření celovečerního hraného filmu, a především do plného prožitku svého vlastního prostého života, jak jsem o tom roky krásně mluvil, ale ne vždy to uměl žít. (A to láskyplně doporučuji i vám. :-) ) Těším se na nové aktivity, nová videa, nová setkání, ale necítím potřebu o tom tři dny hovořit na Gošárně - stoupnout si před vás nebo moderovat ostatní řečníky. Co mělo být řečeno, bylo už řečeno. Nastal čas prožitku a další práce na sobě. A jsou tady další úkoly. Ostatně štafetu Gošáren skvěle a průběžně přebírají jiní lidé a jiná nádherná setkání. Dobře tak.

Co jsem věděl, na co jsem přišel, co jsem zjistil v Amazonii i při prožitku svého života (a pozorování "vás ostatních"), o to jsem se obsáhle podělil. Na internetu je více než stovka mých vystoupení. Je to zaznamenáno a můžeme se k tomu kdykoliv vrátit. Také já to občas dělám. Abych
SEBOU SEBE posílil, tím, co už vím, ale zapomínám... A o současné střípky Poznání se s vámi průběžně dělím prostřednictvím sociálních sítí, především na FB, a zároveň je tím ukládám do podoby příštích třeba knih.

Vůbec to neznamená, že Goša aktivity končí. Naopak pokračujeme a budeme dále točit a zveřejňovat zajímavá videa o lidech, kteří mají co říci. Osudy a příběhy duchovního poznání - často přes slzy a bolest. I známé a úspěšné hosty jsme na Gošárnách prosili, aby vyprávěli ne o své moudrosti, ne svrchu a z pomyslného trůnu nabitého poznání, ale spíše o bolesti a utrpení, které si na své CESTĚ K MOUDROSTI prožili!
Protože takový příběh dává naději opravdu každému...

Píšu tyto řádky, protože jsme předběžně plánovali 17. Goša setkání koncem října v hotelu Fontána. Už jsem rezervaci odvolal, i po poradě s některými z vás. Vím, že jste se někteří těšili, a tak se vám omlouvám a píšu tohle vysvětlení. Nakonec se ukazuje, že to naše „loučení“ v březnu bylo opravdové. Už tehdy jsme přemýšleli ukončit Gošárny ve stávající třídenní podobě, a právě to přivedlo do Fontány u brněnské přehrady mnoho milých staronových tváří, „zasloužilých Gošárníků“, právě ten pocit loučení. A opravdu jsme si to moc užili. :-) Právě to nás dočasně zviklalo v rozhodnutí už nepokračovat.
 
Budeme dále natáčet lidi i akce, a děkujeme i za vaše tipy. Můžeme dělat i menší setkání, přátelská, uvidíme. (Brno žije! :-) ) I nadále budou přibývat videa na kanále GoschaTV1 a i nadále jsou aktuální stránky Goscha spolku, kde najdete různé informace o akcích, nové texty i videa. - Já budu jezdit na jednotlivá povídání, setkání, besedy - pokud se objeví vaše pozvání, kdekoliv po republice. Kontakt a další informace jsou taktéž na stránkách Goša spolku. Také uvažuju o obnovení své individuální práce s lidmi, kterou jsem už vykonával pod záměrně “technickým” názvem Konzultace životních situací. Síla se zvětšuje a fyzického času ubývá. Je třeba pracovat a pomáhat. Vše najdete na www.goscha.cz

Závěrem bych chtěl
MOC PODĚKOVAT vám, kteří jste na Goša setkání jezdili, protože ta jedinečná atmosféra vznikala díky nám všem a díky tomu „lepšímu v nás“, co jsme na Gošárny vozili. Děkuju hostům i Gošárníkům, kteří se před kamerami upřímně podělili o svou Cestu, a děkuju spolupracovníkům – Mirce, Šárce, Veronice, Luciím, Davidovi, Klaudii, skvělým a milovaným brněnským, a všem ostatním, kdo se v průběhu s Láskou přičinili. A děkuju i dobrým bytostem Světla a nehmotného světa, jejichž přítomnost a posilu jsme někdy s dojetím vnímali, zejména při meditacích… Uf. Děkuju… Nic nekončí, vše začíná. KOČÁR SVĚTLA TÁHNEME DÁL.
 
Přeju hluboký dech, čistou mysl a oči napřené k obzoru, k vyšším cílům - s plnou pozorností na možné drobné překážky „přímo pod nohama“.
PER ASPERA AD ASTRA!
S láskou a poděkováním Igor Chaun

 
----------------------------------------
P. S.
Mnoho videí z Gošáren nebylo zatím zveřejněno a budou postupně nahrávána.
Do konce roku, jak věřím, například uvidíte:


- vystoupení Jiřího Kuchaře o posvátných místech Zjevení Panny Marie
- dlouhé povídání s Marcelkou z hor a Romkem při naší návštěvě v jejich horské chaloupce
- video z nakladatelství Avatar a povídání s Milošem Tomášem, synem Eduarda a Míly
- videa z našeho ufologického kongresu 2012, všechna vystoupení
  (čekal jsem, až se přiblíží čas přistání :-) )


Práce je tedy dost a těšíme se na ni. :-)

 
---------------------------------------
WEBOVÉ ODKAZY:
Hlavní kanál GoschaTV1, pro lepší orientaci můžete použít SEZNAMY VIDEÍ https://www.youtube.com/user/GoschaTV1
Spolek Goscha - vše o aktivitách, plánovaná vystoupení, akce, besedy atd. http://www.goscha.cz/
Naši práci zveřejňujeme bezplatně a je volně přístupná. Pokud vás naše videa potěšila či přinesla posilu, můžete nás podpořit jakoukoliv částkou na transparentním Goša účtu https://www.fio.cz/ib2/transparent?a=2000232580
Podrobnosti o platbě, i ze Slovenska nebo ze zahraničí najdete na http://www.goscha.cz/dekujeme-za-podporu/
Čtyři videa (zatím) z posledního 16. Goscha setkání v březnu 2016 https://www.youtube.com/playlist?list=PLtWAkye06QTAO_ckW4kraPzBNDhGK_smI
Seznam videí Igora na Youtube z jeho různých vystoupení v průběhu let :-) https://www.youtube.com/playlist?list=PLtWAkye06QTB-YjmAr9wxpsz8lMWW-6jc
Duchovní filmy a dokumenty Igora Chauna https://www.youtube.com/playlist?list=PLtWAkye06QTB3-R9g5R83VE7TKp0zbId4
„Zvláštní duchovní videa“ Igora Chauna https://www.youtube.com/playlist?list=PLtWAkye06QTDVqo33-xheVKwDGLTuSiI5




2. 9. 2016

Mé poznání...

Bolest plodí zkušenost.
Zkušenost plodí Moudrost.
Moudrost nezamezí bolesti.
Moudrost umožní bolesti odeznít.
A vytvořit novou zkušenost.
Není Moudrosti bez bolesti,
v lidském světě...

Většina bolesti pochází ze vztahů.
Nejen milostných, všech lidských.
Nejlepším lékem na bolest vztahů
je vystoupit "ze sebe" a podívat se
na CELÝ PŘÍBĚH očima druhého.
A pochopíme jeho Bolest.
A jeho chování vůči nám.

Tím posílíme svou Moudrost.
Díky ti, Otče, za ten věčný koloběh.
Dokud dýchám...
Jednou se tě dotknu...

 


Prosím zasílat informace o chystaných Goscha akcích:

Získáte včas AKTUÁLNÍ INFORMACE na váš e-mail o plánovaných Goscha akcích, setkáních a besedách.

Začátek září s radostí a nadějí (Igor Chaun, 1. 9. 2016)

KRÁSNÝ ZAČÁTEK ZÁŘÍ, PŘÁTELÉ! – Někteří lidé dlouze přemýšlejí - a já jsem k nim patřil - co je jejich poslání na tomhle světě a co mají v životě dělat. Přišel jsem na to, že když budeme tohle přemýšlení protahovat, nikdy nepřijdeme na to, že máme dělat to, co MÁME DĚLAT! :-) Totiž pochopit, že SMYSLEM ŽIVOTA JE ŽIVOT SÁM. Totiž plnění si povinností a úkolů, těch běžných i těch osudových, které někdy dohledáváme těžko, a přece je vždy nakonec poznáme. Přeju také nám všem už konečně přechod od duchovní teorie do životní praxe, abychom už začali konečně používat, CO VÍME, a přestali střádat vědomosti jako haraburdí ve staré komoře, kde staré „poklady“ už zapadaly a pro tu aktuální veteš nedosáhneme na předchozí. Navíc dnes dopoledne v 11 hodin nastalo novoluní a to sebou nese začátek nového cyklu – a tedy příležitost rozloučit se s nepotřebným. Čas pro nové příležitosti. Dejme sbohem minulosti a důkladně vnímejme přítomnost, která připravuje naši budoucnost Dnes začíná nový školní rok, a tak přeju všem prvňáčkům i žákům základní školy, aby měli učitele i školu osvícenější, než pamatuju já.

Vzpomínám si dobře na ten první den, kdy se máma slavnostně oblékla, vzala si kostým, brzo jsme vstávali, a pak mne vedla přes „velké hřiště“ mezi paneláky směrem do školícího ústavu, jménem ZDŠ Jahodová 2800. Už od rána jsem cítil, že je něco špatně. Vlastně už v noci jsem se probudil a máma byla vedle mne, utěšovala mě. Že vše bude v pořádku. Cítil jsem, že starý svět svobody, dosavadních šest let Igora, tak nějak končí. Svítalo za okny, za staženýma roletama, a já věděl, že onen svobodný duch a laskavá i šílená atmosféra rodiny bude navždy narušena, ona výměna názorů na vše (od umění přes Pánaboha až po způsob jak okrást komunisty, třeba polním pychem květáku na družstevním poli) tak nějak končí. Že ji nahrazuje podivný pseudořád, hrající si na pořádek a vědomosti, ale naplněný socialistickou přetvářkou, blbostí, šedí, průměrností. A že je tento pořádek navíc realizovaný jakýmisi podivnými postavičkami, vydávajícími se za lidské učitele, a obsahujícího dokonce dokonce legračního „pana ředitele“. Nemýlil jsem se. Tušení bylo správné…

Podivnost té instituce jsem zažíval devět následujících let. Někdy v polovině jsem začal hodně zlobit, zjistil jsem empiricky, že je lepší postavit se na stranu sígrů a ubližujících, než být naháněn a ubližován, třeba pro ten účes, „střih podle kastrolu“, jímž mne pravidelně zdobila matka, aby ušetřila šest korun za kadeřníka. Dostával jsem dvojky z chování, zlobil jsem, abych se vymezil a aspoň nějak stavěl školnímu systému na odpor. A taky to bylo za pozdní příchody. To jsem měl po mamince. Ale nedosahoval jsem jejích výsledků… Chodil jsem pozdě o minuty. Ona uměla přijít pozdě nikoliv pouze o hodinu, ne o den, ale TŘEBA O ROK! Ona byla vůbec podivuhodná. Vyprávím o tom v přiloženém videu… Jak mne vychovávala. S humorem o DĚTSTVÍ, ŽENÁCH A FILMU (2007) nebo v hraném dokumentu Otec, matka a já... Nemýlil jsem se. V tom podivném socialistickém vzdělávacím institutu jménem „devítiletka“ jsem prostě narazil. A TRPĚL. Byl to až přílišný kontrast se světem rodičů, jejich vznětlivé radosti, živelnosti, hravosti i jistoty, v nichž jsem doposud šest let vyrůstal. Rodiče mne i přes svou chaotičnost vedli nekompromisně k úspěchu a k sebedůvěře. Oproti programové malosti a zvyku socialistické výchovy.

Dávali mi za vzor životopisy světových velikánů a povídali mi o jejich životech, zejména matka, často s nádechem hororu a tragédie, v čemž si nevědomky libovala. Třeba když mi opakovaně vyprávěla, jak Gérard Philipe umíral na rakovinu, celá Francie plakala, ale on ještě dohrál filmovou roli Fanfán Tulipána a pak ho v tomto kostýmu položili do rakve. (I když ve skutečnosti ho položili do rakve až o sedm let později, v roce 1959 v kostýmu z divadelního Corneillova Cida.) Plakal jsem … a snil o své příští velikosti.

Jako třeba když mi máma vyprávěla, jak operní zpěvák Beniamino Gigli umřel přímo na podiu, když mu puklo žalem a dojetím srdce uprostřed árie. (I když ve skutečnosti zemřel v roce 1957 v Římě ve svém domě Via Serchio na zástavu srdce v důsledku zápalu plic.) Anebo když Janáček umřel na služce, prý při milování, dodávala matka cudně na hranici ostychu a přiznané existence lidské sexuality. „Přes překážky ke hvězdám, Gorečku,“ zakončovala to často maminka. „PER ASPERA AD ASTRA! To si pamatuj.“

Učitelka na „pozemky“ (to byl předmět, v němž se okopával a ohraboval socialistický školní úhor kolem plotu), byla navíc „psychologickou poradkyní školy“ a jednou mne pozorovala, jak se vleču neochotně s hráběmi přes pozemek a ucedila: „Z tebe NIKDY NIC NEBUDE, CHAUNE.“ Jmenovala se Loulová. Když jsem pak v dospělosti někdy něco dokázal, často jsem se v duchu vracel k tomu okamžiku na „školní pozemek“ a říkal si: „Tak vidíš, Loulová. Pletla ses…“ Největší hrůzu jsem měl ale z matematiky. Učila ji drobná brýlatá paní, sršící energií, jménem Maliková. Ona sídlištní škola připomínala stavbou spíše nevhodný přízemní letecký bunkr než místo vzdělávání, a tímto podivným prostorem se Maliková pohybovala jako atomové tornádo v bílém vlajícím plášti, vždy v předklonu a s tenkým pravítkem v ruce, podobným malému kordu, doslova přelétávala ze třídy do třídy, aby nás propichovala množinami a rozsévala děs a hrůzu. Zejména v duších uměleckých, poetických a z podstaty senzitivních, jako byla ta má. … Až mnohem později jsem pochopil, že matematika může být i krásná, že je pravděpodobně universálním jazykem kosmu a dokonce možná vyjadřuje pravdu o Bohu a jeho tvorbě a zákonech.

Tuto krásu jsem ale při onom „teroru zlomků a geometrie“ ani zdaleka ještě netušil a každý pohled na matikářku, vlající v bílém plášti chodbami, ve mně vyvolával pocit stažených útrob, ne nepodobný úděsu vězně, spatřícího svého kata. Zpětně mám dojem, že to bylo celé nějak záměrně učeno TAK, abych to NEPOCHOPIL a z duše nenáviděl. :-) Stejně jako fyziku a biologii (ný, natý, itý, ičitý, ečný, ičný, ový istý, ičelý!!!) Bylo to učeno s arogantní převahou, útočně a agresivně, a s předpokladem, že jsme většinou blbí. Bylo pár premiantů, třeba Pospíšil nebo Straka, kteří matiku zvládali a jako kdyby byli pro tuto disciplínu od Boha přímo nadáni. Nechápal jsem to, ale šlo jim to. Anebo Bělohlávek, to byl šprt a jevil se jako geniální, a když se ho učitelka jednou ptala, čím bude, až BUDE velký, odpověděl zasněně, že řidičem metra, a učitelka se rozplakala, protože asi pro něj chtěla Nobelovou cenu, a možná Teorii všeho a nález nějaké hmotné skalární elementární částice v detektoru LHC, třeba Higgsova bosonu či tak něco, a on chtěl do metra a čepici, s tímhle talentem, a já měl už tehdy satisfakci: „Tak vidíš, Maliková, jak ti to s géniem nevychází. A to ještě nevíš, že já budu Fellini!“ :-)

Ale nejraději jsem měl češtinářku. Měli jsme skvělou ženu, jmenovala se Pitáková, naše třídní na druhém stupni, od pětky do devítky. Ta jediná mi věřila a podporovala mně. Čeština mi šla, vyškolenému a vydrezírovanému matkou i četbou, to jsem relativně exceloval, a když učitelka odcházela ze třídy, vždy to byl Chaun, kdo ostatním předčítal. Anžto jsem měl dobrý přednes a prožitek! :-) Akorát diktáty mi zase až tak nešly. To jsem se někdy seknul. Jednou o pololetí za mnou Pitáková přišla a naštvaně, však omluvně povídá: „Igore, musím se ti ospravedlnit, ale dostaneš na vysvědčení JEDNIČKU. I přes ty tvoje diktáty!“ „Proč?“, ptal jsem se. „Ále, byla jsem ve sborovně – a Loulová s Malikovou o tobě mluvily tak blbě, že jsem to už nevydržela a vykřikla: „Co to povídáte? U mě je třeba výborný! U mne má JEDNIČKU! Tak ti ji musím dát. Ale zaber v těch diktátech.“ Udělala mi tímhle přístupem obrovskou radost. Byla velkodušná a laskavá a cítila, co srdce (a formující se osobnost) dítěte potřebuje. Totiž PODPORU A DŮVĚRU. Ne srážet k zemi, ne se jim vysmívat.

Přál bych si, aby si tohle do nastávajícího školního roku vzalo jako své předsevzetí co nejvíce učitelů. A ke svěřeným malým srdcím (a duším!) přistupovalo také s láskou, důvěrou a velkorysostí! Jako naše milovaná češtinářka Pitáková, naše třídní „úča", mimochodem moc hezká paní… :-) Tolik mé malé ohlédnutí. A tak ještě jednou přeju radost a odvahu žít své životy. Někdy je dobré se otočit do své minulosti, připomenout si, kolik jsme toho už prožili a čím vším jsme prošli (třeba, PROBŮH, základní školou! :-))! Pro mne osobně je z toho zřejmé, že proto se máme snažit a úročit to PRÁVĚ TEĎ, nelelkovat a žít ten Dar života, a využívat nabité zkušenosti. Je to štafeta lidského rodu, od nepaměti, předávat si moudrost a poznání. Je třeba co nejvíce GENEROVAT RADOST ve svém srdci, ono se to pak bude šířit do našeho okolí a probouzet radost v druhých. Ano, jsem opakovaně fascinován úkolem, úlohou, která se nazývá lidský život. Bohužel mi na základní škole TENTO PŘEDMĚT CHYBĚL. Stejně jako předmět empatie, laskavosti nebo meditace. :-)

Možná bychom mohli být hrdí, že jsme to vydrželi na Světě (a se sebou) až do tohoto okamžiku jménem DNES! :-) Připomeňme si proto PRVNÍHO ZÁŘÍ svá školní léta, utrpení i radost té doby – a buďme hrdí, že jsme to přečkali. My, kdo jsme se setkali u tohoto textu, jsme zde v pozemském životě Stvořitelem evidentně stále ještě ponecháni. Má to svůj smysl. Znamená to, že náš ÚKOL ještě není u konce. I když si někdy myslíme, že bychom to nejraději „vzdali“ a ten vzácný dar života hodili „Stvořiteli pod nohy“. Ponechme na Nejvyšším, aby rozhodl, kdy je čas „skončit“, kdy bude tenhle náš pozemský úkol (pro tentokrát!) u konce.
A mějme v paměti, ČÍM VŠÍM jsme už prošli, abychom dnes mohli říci: „Já jsem, dnes, prvního září 2016…“ V téhle podivné i krásné době…
Ještě stále je čas stát se Buddhou, Ježíšem…
Kvůli tomu jsme léta čerpali sílu. A proto jsme si teď užívali LÉTA, prázdninového slunce a přírody… Abychom se nabili pro úkoly čtyř měsíců, zbývajících do konce roku. Teprve na jeho konci budeme bilancovat, jaký tenhle rok doopravdy byl. Co přinesl nám, co jsme dokázali - a co jsme v něm MY přinesli druhým…



BAJKA O TALÍŘI

(8. 6. 2016) Milí přátelé, před pár dny se u mne konala malá spirituální akce. Jak to bývá, ženy přivezly napečené dobroty, a mimo jiné Dáša vlastnoručně upečený a úplně fantastický borůvkový koláč. Mňam. :-) Když se druhý den dojedl, a lidé postupně odjeli, vyjevil se pod koláčem TALÍŘ. Nádherný, starodávný, zdobený. Uf! Krása. Dokonce na okraji ještě zespodu zbytek cedulky. Aha, řekl jsem si, skupuje to Dáša po bazarech jako já, tam se dají najít skvosty.
Ale co teď s talířem? - Zálibně jsem si ho prohlížel. A napadla mne strašná myšlenka. Co takhle jí ho nevrátit?
Lačně jsem si cizí talíř prohlížel, opravdu se mi líbil.Co takhle si ho "SETRVAČNOSTÍ" ponechat, coby utajenou TROFEJ z akce, jako nepřiznaný suvenýr za to, že jsem "poskytl dům"?
Tato myšlenka - a že mne vůbec napadla - mne natolik vyděsila, že raději jsem IHNED VOLAL Dáše a po krátkém úvodu (vychválení koláče!) začal důrazně připomínat, že si tady nechala ten KRÁSNÝ TALÍŘ, a kdy a jak si ho převezme...
Dáša mne nechala domluvit a pak klidně pravila: "Igore, to není můj talíř. To je přece TVŮJ TALÍŘ. Našla jsem ho a vyndala zespodu z linky, když jsem potřebovala přichystat koláč...!"
Uf! Spadla mi brada... Tak ten TALÍŘ JE MŮJ...?!?
Ano, je "můj"...!

A tak je to, přátelé, v našem celém životě. Ohlížíme se po domněle cizí kráse, věci, bohatství - ale nevidíme bohatství a krásu svou. Poklad, který hledáme za devatero horama, máme zakopaný pod vlastním prahem... Denně ho překračujeme, ale NEVIDÍME!
Nevidíme, že za čím se pachtíme, už dávno máme... V srdci, v duši, v charakteru, nebo alespoň "vespodu v lince".
Uf. - Věřte, přátelé, že tahle minibajka o talíři, kterou jsem si vášnivě prožil, mi přinesla docela velké ponaučení... Skoro, jako kdybych vyhrál Wimbledon...!!! :-)
Jo - a mimochodem - ten borůvkový koláč byl opravdu výborný...!
Tak hezký den a dobrou náladu, přátelé milí... :-) Igor


ČERVNOVÁ GOŠÁRNA ODLOŽENA!

(18. 5. 2016) Milí přátelé a příznivci našich Goscha setkání. Děkuju za váš zájem, vím, že jste se někteří v půli června chystali a těšili na naše už 17. setkání, tentokrát na chatě Doubravka u Chotěboře, ale v souhrnu několika různých důvodů, které bych nazval spíše „technické“, jsem se rozhodl teď červnovou Gošárnu nedělat a ponechat nám víkend k osobnímu užití. :-) Děkuju a budu se těšit někdy příště, pravděpodobně v říjnu opět na brněnské Fontáně. Přeju dobrou inspiraci a Práci na sobě. - Díky a zdraví Igor

Přikládám pár fotek, jak jsem je namátkou stáhl z internetu nebo našel v PC, coby obrazovou připomínku našich krásných setkání. Díky vám. :-) A skvělým přednášejícím. :-) Na fotkách jsem s Martou Foučkovou, Karaimi a dalšími... Po přednášce se s posluchači objímá Marcelka a Romek z hor, s nimiž mám mimochodem zajímavé video z návštěvy u nich. A věřím, že jej do léta zveřejním. Tak zas někdy na viděnou, přátelé…



SMRT JE JEN ILUZE - život pokračuje v jiném paralelním vesmíru! (24. 4. 2016)

Přátelé, rád bych se s vámi podělil o toto NOVÉ video. Protože věřím, že to tak je... Nebojte, není to trudné ani smutné... :-) I když o smrti, je to spíš O ŽIVOTĚ a O NADĚJI! Moc mne těší a baví sledovat, jak se poznatky moderní kvantové fyziky propojují s dávným mystickým poznáním, například indické filozofie. - Příjemné sledování. Igor  
 



PŘÍBĚH O ČAJI, aneb ŽIVOT JE JENOM JEDEN
(Igor Chaun, 13. 4. 2014)

Život je jenom jeden, ale nekonečný a všudypřítomný...! :-) Milí přátelé, hezký den a dobrou náladu přeju. - Nevylil jsem čaj z konvice a odjel z bytu. - Po pár dnech jsem se vrátil a zjistil, že v té konvici vykvetl neuvěřitelný ŽIVOT. Nádherný, barevný, kypící...


A uvědomil jsem si, jak podobné jsou obrázky z elektronového mikroskopu, třeba ty, co zobrazují průdušinky a plicní sklípky. Ale do těla si nevidíme, obrázky musejí být milionkrát zvětšené! Anebo korály v moři, ty vidíme okem, stejně jako plíseň na čaji. Ale podobné jsou třeba i obrázky vzdálených galaxií a souhvězdí, jak je už čtvrtstoletí přináší Hubbleův teleskop! Proč jsou si tak podobné?!?
Znovu jsem si uvědomil, že v běžném stavu vědomí se nalézáme v jakési PASTI NAŠICH SMYSLŮ a rozlišujeme na "živé a mrtvé". A některé zóny, prostory nebo vesmíry vnímáme jako "životem nenavštívené, nepolíbené". Nevidíme, že život je všudypřítomný a že JE POUZE JEDEN. Nic není neživé, ani jeden úhor či meziprostor ve vesmíru není mrtvý, tak jako ani děloha ženy před oplodněním. Nevidíme, že čas, VELIKOST či "vzdálenost" jsou jen pomůcky našeho vnímání, abychom se v těle a "svém lidském příběhu" neztratili.
Život je přítomný v celém vesmíru a je řízen JEDNÍM principem, jednou tvůrčí Božskou silou. Je to JEDNA SÍLA nezastavitelně proudící a z našeho pohledu nemožné či zázraky konající. A tento život se stále odehrává, stále TEĎ, od počátku Božského záměru v nespočitatelném nám množství variant a podob. A v různých dimenzích a multivesmírech, v mnoha paralelních realitách, které laskavě se rozpínající vesmíry služebně poskytují pro každý nový druh života, každý nový pokus či zkušenost...
Život se odehrává také podle duchovní posloupnosti - a to na různých vibračních stupních vývoje, z nichž naprostá většina je nám "dosud neviditelných". Život je proto VŠUDE, na povrchu Marsu i Měsíce, i v plynech Jupitera, i v explozi vzdálené supernovy.
Život můžeme proto chápat jako Božský princip a jeho vlastní PROJEV I OSLAVU zároveň.

Nic není neživé, nic není mrtvé. A toto živé se navíc neustále rozrůstá a proměňuje. Bují, když je příležistost, vyčkává, když podmínky teprve přicházejí... Život se zároveň přizpůsobuje a učí. Život se sám rozsévá...
Dojalo mne to. Věřím, že i tohle poznání se brzy stane předmětem akademického uznání. Že nic není neživé - protože vše je živé. Že vzdálené galaxie tvoří se a bují podle podobného klíče, jako tkáně našich těl, jako mořské korály, jako obrazce přenádherné zelenavé plísně v zapomenutém čaji...
Je to pouze naše lidské nevidění, naše únava a lenost v rozlišování, je to jen náš pohodlný klam smyslů, že si to stále ještě nepřipouštíme.
Postupně nám však šupinky z očí (ze srdcí) opadnou a vrátíme se k přijetí díla Stvořitele v celé jeho pestrosti a nemsírnosti. Jako to už dokázali naší starší a vyspělejší vesmírní bratři.
 
Postupně se probouzíme v Lásce...
Hezký den, přátelé...
Děkuju.

 


Léčebná meditace - závěr Goscha setkání 16

(31. 3. 2016) NOVÉ VIDEO! - Přátelé, hezký jarní večer přeju, poslední březnový. A uvádím první video z víkendové Gošárny. Doporučuji si najít klidnou chvíli, video trvá 19 minut. Na začátku je kratičké povídání a pak to samovolně přejde v silnou závěrečnou meditaci, v poděkování, sebepřijetí a léčení. Děkujeme Vzhůru za pomoc! Věřím, že vás to někoho inspiruje. Protože život je nejen KRÁSA, ale i BOJ. A převážně ho vedeme "sami se sebou"... :-) Uf! - Aneb neděle poledne v hotelu Fontána na Brněnské přehradě.



PODĚKOVÁNÍ ZA 16. GOŠÁRNU - A BUDEME POKRAČOVAT!
Igor Chaun, 28. 3. 2016

 

 

 

Přátelé, ze srdce vás zdravím, přeju krásné Velikonoční pondělí a děkuju na nádhernou šestnáctou Gošárnu, která včera, na Hod Boží Velikonoční, právě skončila. Pro mne osobně to silně rezonovalo s průběhem samotných Velikonoc, cítil jsem zprvu tíhu a v neděli pak doslova OČISTU, OSLAVU ŽIVOTA a zmrtvýchvstání... I počasí tomu odpovídalo a po těžkém a deštivém pátku a sobotě se rozzářilo do jásavé neděle. Tato Gošárna byla - pro mne - opět neuvěřitelně silná a obrodná a DĚKUJU VŠEM, kteří se účastnili. Hostům, kteří přednášeli, i každému vám jednomu Gošárníkovi, který se fyzicky účastnil. Uvědomili jsme si zase, JAK VELMI ZVLÁŠTNÍ DRUH PRÁCE TÍM SPOLEČNĚ DĚLÁME, a kolik to přináší vzájemné radosti a posily. Děkuju vám za to. Bylo to pro mne tak intenzivní, včetně točení, moderování, organizace, tří povídání, že jsem už v sobotu a v neděli ani nedával zprávy a fotky. S radostí je postupně zveřejním. Hovořil jsem v průběhu s mnohými z vás a přijímal vaše díky či různá vyznání, vztahující se ke Gošárně. Uvědomil jsem si, jak zvláštní a jedinečná ta naše práce na Gošárně je, a že by bylo opravdu velmi, velmi škoda nepokračovat. Mnozí jste mi řekli, jak vám Goša videa i tahle osobní setkání doslova obrátily život k lepšímu... Anebo naruby. :-)
Po skončení jsme si tedy spontánně řekli, že BUDEME V GOŠÁRNÁCH POKRAČOVAT. Tu další uděláme začátkem června, asi první nebo druhý víkend. Místo ještě hledáme, na Fontáně je bohužel plno. Dejte, prosím, své tipy, nejlépe v centrální oblasti republiky nebo na českomoravském pomezí, ať je vzdálenost spravedlivá... :-) Podmínkou je cena do 1.300,- na osobu za dvě noci a stravu (pátek večeře až neděle oběd.) Také ubytování a sál pro alespoň 80 - 100 lidí a inspirující poloha, příroda, okolí… - Přihlášku zveřejníme, až zvolíme místo. Ale můžete si ty dva víkendy už předběžně rezervovat.

V humoru dodávám, že úvahy o možném ukončení nebo odmlčení Gošáren nebyly fintou, jak vás nalákat. I když to tak nakonec dopadlo a mnohé vás to rozhýbalo „přijet se ještě setkat“. :-) Děkuju zejména mnoha Gošárníkům z dřívějška, kteří přijeli a spoluvytvořili tak jedinečnou atmosféru. Děkuju všem dosud jen nakukujícím "kukačkám", které se díky tomu osmělily a přijely osobně „ještě to zažít“. Anebo - jak jsem také slyšel - „vidět ještě živého Igora“. :-) Nebyl to úmysl, ale povedlo se tak nevědomky vytvořit a obnovit jakéhosi STARONOVÉHO DUCHA Gošárny a opět společně naplno přivolat léčivé bytosti Světla a Lásky, a spolu s nimi se radovat a léčit.
 
Když jsem se v průběhu víkendu rozhodoval, zda pokračovat, uvědomil jsem si, že vyšší síla Dobra a Lásky potřebuje nás lidi, abychom BYLI AKTIVNÍ A VYTVÁŘELI SITUACE, scházeli se a pracovali, aby tyto síly MOHLY DO ZEMSKÉ SFÉRY PROUDIT a tady pozitivně působit. Uvědomil jsem si, že to na Gošárně děláme. Že to my, lidé, jsme dobrými činy a myšlenkami, spojením v laskavé meditaci a modlitbě, ZVATELÉ těchto energií shůry sem… A došlo mi, že rozhodnutí „nepokračovat“ by bylo v jistém smyslu sobecké. Že záleží na naší (mé) čistotě, síle a chuti, ne na pochybnostech nebo pohodlnosti. Mirečka Hladíková mi na závěr řekla jednu krásnou věc, a cítili jsme to tak mnozí: že tím VELIKONOČNÍM ZNOVUVZKŘÍŠENÍM prošla tento víkend samotná Gošárna. Že se jako kdyby objevil a znovu posílil duch prvotních Gošáren, tedy pospolitosti, radosti ze vzájemného poznávání se a duchovní podpory. Hovořili jsme o posile, kterou nám GOŠA SETKÁVÁNÍ dávají do následujícího života... Slíbili jsme si v meditacích i při loučení, že tohle Světlo si podržíme co nejlépe, pro svůj život a své blízké, a nenecháme se o ně marnotratně připravit. V čemž jsme jistě mnozí mistři... (Igore.) :-) Kdo se účastnil, tak ví, o čem hovořím. Pokud se někdo další pár slovy vyjádří, podělí o své pocity nebo zkušenost, budu za to velmi vděčný...
 
Program byl nakonec zase docela výživný a v zásadě se střídala DVĚ HLAVNÍ TÉMATA. 1) Velikonoce, význam Ježíše Krista a ZNOVUVZKŘÍŠENÍ JAKO TRANSFORMACE a každodenní výzva naděje pro každého z nás. Jako otevřená Cesta pro toho, kdo ji přijme. 2) A dále VZTAHY A PARTNERSTVÍ. Hovořili jsme o tom, jak velmi souvisejí s vlastní sebeláskou, sebepřijetím a VĚDOMÍM SVÉ CENY... Krásně a dojemně na toto téma vystoupil nečekaný řečník, terapeut Pavel Polok, který se vyléčil z rakoviny tlustého střeva včetně recidivy (téměř 100% úmrtnost) a od té doby už více než dvacet let sdílí, léčí a žije – a komunikuje s Pannou Marií. Hovořil o emoční bolesti, kterou v sobě neseme už z dětství a od rodičů, a jak ji léčit, než se převrhne do nemoci. A jak tím vyléčit i své partnerské vztahy a „dostat do života“ zdravého a odpovídajícího partnera. Uf.
Jeho povídání mne hluboce zasáhlo a možná je nahraju jako první...

 
Uvědomil jsem si, že "program" na Gošárně je vlastně druhotný. Že je vždy funkční a vlastně dokonalý, protože jej vytváříme na místě my. Tím, co si přineseme v sobě. A pokud se budete příště hlásit, nečekejte tolik na program, nečekejte „kdo vystoupí“, ale VĚŘTE ATMOSFÉŘE A SAMOTNÉ EXISTENCI Gošárny. Tak, jak jste ji poznali z videí nebo naživo, protože vystupující a samotné hlavní téma se vždy do posledních chvíle utvářejí, ČÁSTEČNĚ I S POMOCÍ SHŮRY. Pokud budete chtít přijet, prostě to udělejte a důvěřujte, jak smyslu akce, tak průběhu... Zatím vždy se dostavila velká odměna. I na šestnácté Gošárně. Opravdu s velkou pokorou a pohnutím za to děkuju... Abych alespoň napověděl, krásně tentokrát promluvil Petr Velechovský o kráse i boji mužsko-ženských vztahů, z vlastní terapeutické praxe i v inspiraci knihou „Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše“. Neobyčejně vtipné i poučné a velmi doporučuji, až zveřejníme. Také bylo nádherné nedělní vystoupení manželů Krejčích, kteří hovořili o tom, jak se poznali a duchovně je to k sobě přitáhlo, a jak vnímají existenci andělských duchovních sfér. Velké poděkování patří Helence Pejšové za krásné povídání o duchovním smyslu Velikonoc, i zanícené řeči Josefa Jandy, srovnávající výklad Ježíše Krista dle různých alternativních pramenů (Casey, Emmerichová, Steiner). Jemně i divoce hovořila opět Ivuška Radulayová - o úskalích na cestě lásky a partnerství, také ze své osobní terapeutické praxe. A v sobotu večer jsme měli koncert Patrika Kee, nasvícený jen světlem hořících svíček. Děkujeme. Bylo to krásné a budu rád, když si to v červnu na SG17 s Patrikem zopakujeme…:-)
 
I přes kvalitu a různost přednášejících však znovu opakuji, že hlavní smysl Gošárny je asi především v samotném NAŠEM SETKÁVÁNÍ. Mám z toho radost... - I v budoucnosti budeme dělat přednášek méně a čas ponecháme na naši vlastní komunikaci a poznávání. Osvědčilo se to.
 
Cením si, když na Gošárně „objevíme“ někoho dosud méně známého a pomůžeme mu natočením videa rozšířit jeho prospěšnou práci a osobní poznání dále pro lidi, … CHTĚL BYCH VÁS POŽÁDAT, abyste mi dali tip na případné takové zajímavé lidi, se silným životním příběhem a originálním duchovním poznáním, lidi pokorné a nevyvyšující se, protože takoví se snažíme na Gošárně my sami být... Právě Pavel Polok byl teď pro nás teď takovým milým překvapením a děkuju za to Janě Jiřičkové...
 
DĚKUJU všem, kteří se účastnili, i všem, kteří jste s námi byli na dálku a věnovali dobrou myšlenku... DĚKUJU vystupujícím i za názory a myšlenky pro někoho kontroverzní, které jsme dokázali přijmout v laskavosti a které nás donutili k zaujmutí vlastního stanoviska, a také ke kultivaci laskavé pozornosti vůči odlišným názorům a duchovním zkušenostem. DĚKUJU personálu hotelu Fontána, který se o nás skvěle a v laskavosti staral. DĚKUJU všem spolupracovníkům, především tentokrát Mirečce Hladíkové, Ivušce Radulayové a Davidovi Borůvkovi, se kterými jsme i zvýšený počet lidí opět v klidu zvládli, včetně natáčení. Prolnula se nás Goša víkendem téměř stovka. DĚKUJU vyšším bytostem dobra a Lásky za přízeň a ochranu, jak jsme ji mnozí fyzicky pocítili, v průběhu meditací i některých přednášek. DĚKUJU I SÁM SOBĚ, přátelé. Že v sobě nalézám chuť a sílu tohle pořádat, i když často pochybuju, zda na to sílu mám a zda toho jsem hoden. O svých pochybnostech a vždy nanovo získávané naději jsem hovořil v sobotu dopoledne. Jsem rád SPOLU S VÁMI na této Cestě… Přátelé, krásné Velikonoce přeju a děkuju za dar života, za tuhle zkušenost, kterou společně zažíváme... Vážím si toho.
 
Přeju ZMRTVÝCHVSTÁNÍ I KAŽDÉMU JEDNOMU Z VÁS, každé jedno nové ráno, v úžasu z NÁDECHU a v radosti z toho, že můžeme vstát, hýbat se a aktivně se účastnit zázraku JMÉNEM POZEMSKÝ ŽIVOT LIDÍ...
Kéž jsme silní ve chvílích slabých, kéž nám to vydrží, kéž se staneme pomocníky a příkladem a Světlem pro slabší...
S radostí z právě uplynulé šestnácté Gošárny váš Igor...

P.S. Videa pro vás zpracujeme a opět bezplatně zveřejníme na https://www.youtube.com/GoschaTV1. Jsou to vždy desítky hodin práce a připomínáme možnost podpořit nás na transparentním účtu Goscha pro další práci, akce a videa. Pracujeme v Goscha spolku pouze díky vaší podpoře. Děkujeme.
 
 



PROGRAM A INFO NA SG16!

(21. 3. 2016) Milí přátelé, těšíme se na vás, kteří se chystáte teď o velikonočním víkendu 25. - 27. 3. na Gošárnu v hotelu Fontána u Brněnské přehrady. Příjezd a registrace jsou možné v pátek od cca 16. hodiny, u recepce bude Iva a Mirka, děkujeme. Od 18h bude večeře a po 19. hodině začneme přivítáním, meditací a společným povídáním, kterými vás provedu já, Igor. :-)
V sobotu je snídaně 8,30-10h a poté vystoupí Igor s tématem DUCHOVNÍ CESTY, osobních prožitků i ohlédnutím za společnou Goša cestou uplynulých čtyř let. Následuje společná Goša beseda, diskuse, povídání… O naší životní cestě a zkušenosti. Také promluví Helena Pejšová na téma VELIKONCE A JEJICH DUCHOVNÍ VÝZNAM.
Pokud se vyplní předpověď počasí (16 stupňů Celsia?), můžeme se v sobotu po obědě vydat na společnou procházku k přehradě s případnou meditací.
V průběhu soboty a neděle dále vystoupí Petr Velechovský s povídáním o své terapeutické práci a bude připraven i na vaše otázky. Dále vystoupí Iva Azar Radulayová, která také promluví o své práci a zkušenostech s LÉČBOU A NÁPRAVOU PARTNERSKÝCH VZTAHŮ. V sobotu večer nás potěší hudebním vystoupením Patrik Kee, který nás i zapojí do svého zpěvu… :-)
Dalším hostem bude pan Josef, kterého znáte už z mnoha videí. Tentokrát díky své sečtělosti a fenomenální paměti provede malé srovnávací povídání významu Velikonoc a vzkříšení, jak na to nahlíží mystička Emmerichová, jasnovidec Edgar Casey a filosof a esoterik Rudolf Steiner. Proběhne to pravděpodobně v sobotu. V neděli po snídani můžeme čekat ještě nějaké překvapení, a jak věřím, i vlastní vystoupení z řad Gošárníků. Rozloučíme se v neděli odpoledne kolem 16. hodiny společnou besedou a meditací.

Věřím, že využijeme i příležitosti Velikonočních svátků a jejich silné energie.
Připomínám, že tato 16. Gošárna bude patrně načas poslední, takže kdo váháte, neváhejte. :-) Také program je atypický, protože těžiště bude především – jak věřím – v naší vlastní přátelské komunikaci. Jedná se nám o vzájemnou inspiraci na duchovní a životní cestě. Přivítáme i vystoupení a sdílení z řad hostů, a nebudeme tentokrát vše natáčet! :-)
Formulář na přihlášku a platby najdete na http://www.goscha.cz/besedy-a-akce/
Formulář využijte do středy 23. 3., pak jej stáhneme, ale i poté se můžete rozhodnout přijet a provést PLATBY NA MÍSTĚ za stravu i příspěvek na program. Není nutné se účastnit celého víkendu, můžete přijet i na kratší dobu, dle vlastního uvážení. – Těšíme se na vás, Igor a tým Goscha.

 


(29. 2. 2016)  NOVÝ TEXT IGORA
SÍLA MODLITBY A SOUVISLOSTI POZEMSKÉHO ŽI VOTA!
 

Kosmická fyzika BOHA A JEHO SVĚTŮ. – Modlitba a informační pole. – To tenhle život máme za odměnu. – Duchovní dokonalost vyšších říší. – Inteligentní život ve vesmíru. – Modlitba jako přirozenost člověka. – Ukázky modliteb svatých a moudrých.


Přátelé, věřím, že vás text text inspiruje. Vím, že je to asi originální a místy svérázný pohled.. Ale podle osobních zážitků a poznání... Zdraví vás Igor a přeje dobrou náladu, dobrý život…- Kdo tak ucítí, díky za případné SDÍLENÍ tohoto textu ZDE.
 
 


Přátelé, těšíme se na Vás na Velikonoční Gošárně 2016. Zveřejnili jsme už přihlášku a najdete ji v sekci BESEDY A AKCE. Těšíme se na další společnou duchovní inspiraci a sdílení.

PŘIHLÁŠKA NA VELIKONOČNÍ 16. GOSCHA SETKÁNÍ,
Brno 25. - 27. 3. 2016

Věříme, že čas Velikonoční může být skvělou příležitostí a vedoucí energií i právě pro naši v pořadí už 16. Gošárnu... V pondělí už pak můžete být se svými blízkými. Program připravujeme, ale jako vždy se jedná především o setkání duchovně spřízněných a naladěných lidí, s respektem k rozdílnosti našich cest, ale s touhou a láskou po Bohu... Děkujeme a těšíme se na vás. Igor a tým Goscha.


Děkujeme za váš zájem. Vytváříme nový emailový SEZNAM. Po odeslání přihlášky do něj budete zahrnuti. Těšíme se na vás na našich akcích a při společném sdílení.


Steve Jobs - O BOHATSTVÍ A LÁSCE

(13. 1. 2016) Silné příběhy nesou silnou inspiraci... Udělal jsem tohle video. Musel jsem... Stále znovu se tohle učím, stále znovu bychom si tohle měli připomínat. Navzdory tlaku médií, životnímu modelu hmoty a spotřeby, který nám vtloukají do hlavy... Díky za vaše SDÍLENÍ! Igor...


ANKETA - kdy by se měla konat 16. Gošárna?

Přátelé, rádi bychom znali váš názor. Pokud zvažujete účast na příští jarní Gošárně, vyhovoval by vám velikonoční termín 25. – 27. 3. nebo raději, vzhledem k rodině a dalším aktivitám Velikonočním, spíše víkend následující? Tedy 1. -3. 4. 2016? – Tady v anketě můžete zvolit odpověď. Díky. Zvažujeme totiž změnit plán, protože poslanci přidali pátek velikonoční jako Svátek… :-) Na druhou stranu, čas Velikonoční může být skvělým časem, inspirací a vedoucí energií právě i pro naši 16. Gošárnu. A pondělí by už bylo pro vás volné… Anebo to máme PRODLOUŽIT I NA PONDĚLÍ? Díky za váš názor, pokud zvažujete účast… - Igor a tým Goscha…




Kontakt

GOSCHA spolek

Pukšice 16
Uhelná Příbram
582 82 Golčův Jeníkov
IČO: 22769056
DIČ: CZ22769056


Igor Chaun
Šárka Hudečková
Lucie Scantlebury
Veronika Pěkná